Charakteristika: plemeno Oldenburský kůň, věk 15 let. U současné majitelky od 3 let. Kovaná od 4 let na přední kopyta. Díky volným vazům, špatně navázaným bedrům, celkově špatnému postoji byla jednou nebo dvakrát kovaná na zadek.
Ustájení: kobylka žije v kombinovaném pastevním ustájení na pozemku o velikosti cca 1 hektar s dalšími koňmi, květen – listopad 24/7 venku, jinak v zimě na noc box.
Využití: rekreační ježdění. Drezúrní práce s důrazem na uvolnění těla i psychiky koně se zapojením zádě, vyjížďky do terénu. Kobylka má volnější kolenní vazy, což se projevuje při pohledu zezadu v pohybu – stehna se jakoby více vlní v kyčlích. Pravidelná práce a posilování kobylce svědčí. Kolenní klouby jsou pak více stabilizované.
Stav kopyt: přední kopyta byla podkována od 3 let kobylky, zadní kopyta naboso. Díky volným vazům, špatně navázaným bedrům, celkově špatnému postoji byla jednou nebo dvakrát kovaná na zadek se silnějším jedním ramenem, což podrželo nohu, kobylka se zlepšila v pohybu, ale po druhém kování se jí vylomila stěna a podkovy na zadních kopytech byly sundány. Majitelka v průběhu života kobylky zkoušela kobylku dvakrát zout i z předních podkov, ale z důvodu velké lámavosti kopytních stěn a špatné chůzi, se majitelka vždy k podkování předních kopyt vrátila. Potřetí majitelka zkusila zout podkovy na základě konzultace se Srovnejkopyta.cz. Přechod byl pro kobylku těžký, ale je úspěšný. Kobylce do určité míry opadlo vybudované osvalení z předchozího období a určité tělesné partie byly z nového stavu namožené. Kobylce byl upraven jezdecký režim tak, aby na ní nebyly kladeny nadměrné nároky, ale zároveň aby jí pomohl se rozhýbat a zvyknout si na nový stav. V současné době postupně nabírá původní formu.
V přechodném období kobylka chodila v botách a momentálně je potřebuje již jen na tvrdém a kamenitém terénu. Kopytní pouzdra zejména předních nohou byla deformovaná, střelka propadlá k zemi, kopytní stěny slabé a chodidlo ploché. Od května 2021 aplikován P3Trim každé 4 týdny. Po sundání podkov se stěny v prvních 3 měsících velmi lámaly. Kobylka se pohybovala velmi opatrně a po tvrdém a kamenech chodila bez bot velmi špatně a s námahou.
Příspěvek monitoruje levé a pravé přední kopyto.
Levá přední
Pravá přední
Stav kopyt k 22.12.2021: Za 7 měsíců odrostlo kobylce staré kopytní pouzdro a narostlo nové, těsněji přirostlé ke kopytní kosti. V průběhu nárůstu nového pouzdra se objevil typický zlom v přední stěně. Kopytní stěny se již nelámou, jsou pevné, hladké a dostatečně tlusté oproti květnu 2021. Kvalita kopytních stěn se zlepšila pravidelným trimem s odlehčováním kopytních stěn bez změny krmiva. Chodidlo je nyní konkávní, patky i střelka se rozšířily. Tvar kopytních pouzder je fyziologický. Kobylka se pohybuje velmi dobře.
Více o P3Trimu zde v odkazu: http://srovnejkopyta.cz/p3trim/
Pohyb na jízdárně bez bot cca měsíc po sundání podkov:https://www.youtube.com/watch?v=5NWOGyu_vZo
Pohyb v botách na jízdárně říjen 2021: https://www.youtube.com/watch?v=ImIQ6_nIqZ4
Sousled vývoje levého předního kopyta zde. Na požádání mohu zaslat ve větším rozlišení:
Zadní kopyta:
Více o P3 trimu zde: http://srovnejkopyta.cz/p3trim/
Charakteristika: kobylka kříženec český teplokrevník a paint horse, věk 3 roky
Způsob chovu: od hříběte na pastvinách s dalšími koňmi. Momentálně u nových majitelek na treku s dalšími dvěma koňmi.
Stav kopyt: kopyta byla do července 2021 trimována v delších časových intervalech, někdy i déle než po 8 týdnech. Kopytní pouzdra předních nohou byla výrazně přerostlá s deformacemi – sukně, podtočené patky, mírně kontrahované patky. Zadní kopyta podtočené patky a dlouhé špice. Všechny kopyta mají dobře vyvinutý tuhý prstní polštář a střelky. Od 26.7.2021 je kobylka trimována pravidelně každé 4 týdny. Deformace postupně mizí, střelky mají kontakt se zemí a patková část mohutní. Kobylka se pohybovala v minulosti dobře a i po pravidelné aplikaci P3Trimu se pohybuje dobře.
Příspěvek monitoruje levé přední kopyto.
Kobylka Anglického plnokrevníka je součástí dětského jezdeckého spolku. V současné době je jí 13 let a je využívána k rekreačnímu ježdění (vyjížďky, práce na jízdárně, hobby závody). Kobylka je menšího vzrůstu a přesto, že má dobrý původ nebyla, pravděpodobně z důvodu malé výšky, zařazena do dostihového tréninku. Neví se, zda měla někdy podkovy. Posledních cca 7 let je určitě naboso. Kobylka je chována pastevním způsobem s dalšími koňmi. Příspěvek monitoruje levou přední nohu.
Stav kopyt září 2020: kopyta měla delší špice, přední stěna kopyta mírně vyboulená a podtočené patky u všech nohou. Přední kopyta v patkách mírně těsná. Podkovář v minulých letech ponechával v patkách podpatek. Od října 2020 aplikován P3Trim každé 4 týdny jehož součástí je trim patek na úroveň zdravého chodidla.
Stav kopyt září 2021: Kobylka chodí po celou dobu dobře. Po trimu byla občas citlivější na kamenech. Kopytní pouzdro má nyní více fyziologický tvar. Teprve během srpna 2021, tedy po roce pravidelného trimu s odlehčováním kopytních stěn každé 4 týdny se zvedla patková část.
Stav k 11.3.2022: kobylka se pohybuje velmi dobře. Zlepšila se linie korunky i sklon patek a patková část mohutní. Patkové cibule se nachází výše nad zemí, než v minulosti. Remodelace pokračuje.
Více o použité metodě trimu na: http://srovnejkopyta.cz/p3trim/
Majitelka zakoupila v roce 2018 čtyřletou kobylku vyřazenou z dostihového sportu za účelem dalšího využití koně k rekreačnímu ježdění. Kobylka byla podkovaná na všechny čtyři nohy. Ustájena v noci v boxe, přes den chodila do výběhu, často sama, bez dalších koní. Od začátku nezvedala kobylka při chůzi pořádně zadní nohy a cca po roce u nové majitelky začala kobylka kulhat. Majitelka přizvala veterinární lékařku, která provedla kompletní prohlídku. Výtažek z výsledné zprávy veterinářky zde (ve formě obrázku přiložená v celém znění níže):
Anamnéza: Přetrvávající kulhání na pravou pánevní končetinu již několik měsíců, občas slabé kulhání na obě přední končetiny. Po doporučení veterináře nakována na pánevní končetiny, kulhání beze změny.
Závěr: Abnormální způsob pasení klisny má za následek celkovou svalovou nerovnováhu těla, velice zvýrazněnou přirozenou křivost koně a hlavně vadu postoje projevenou silným low heel /high heel syndromem. Klisna je chována pastevním způsobem, což znamená, že v tomto držení těla přetrvává většinu dne, čímž si veškeré vady a problémy fixuje, udržuje a bohužel i prohlubuje. Tyto následky jsou natolik velké, že ani razantní změna způsobu chovu společně se správným ortopedickým nakováním klisny by nevedla k natolik výraznému zlepšení, aby byla klisna schopná pracovat pod jezdcem. Dále toto držení těla pochopitelně značně přetěžuje veškeré struktury těla, takže se dá předpokládat dřívější nástup ortopedických problémů a s tím nemožnost využití koně k jezdeckým účelům. Klisna byla předvedena hlavně kvůli pravé pánevní končetině, kde vykazuje dlouhodobé kulhání. Vzhledem k pohybu končetiny a tvaru kopyta předpokládám, že by mohlo jít o negativní palmární úhel, což by prokázalo a potvrdilo rentgenologické vyšetření. Tento problém je nevratný a je nutné speciální ortopedické podkování.
Z výše uvedeného bych klisnu nedoporučila k jezdeckému využití a to ani pro rekreační ježdění, aby byl dodržen welfare klisny. Zároveň se jedná o vady dlouhodobé, které vznikaly několik let na základě abnormálního postoje klisny a měly být řešeny v počátečním období života klisny, ideálně do půl roka života. Nyní je jejich řešení pouze částečné a bez větší záruky na úspěch.
Březen 2021: Majitelka si chtěla ověřit zda vyzkoušela všechny možnosti. Z minulosti slyšela o metodách bosého trimu, které napravily velmi špatný stav kopyt a kontaktovala mne přes mou stránku www.srovnejkopyta.cz. Po krátkém uvedení do problematiky bosého trimu a ukázky jiných úspěšných případů majitelka zajistila sundání podkov a bylo provedeno počáteční vyfocení stavu kopyt. Všechna kopyta kobylky měla velmi nefyziologický tvar, znemožňující správnou funkci kopyt. Takovýto stav kopyt měl bezpochyb i dlouhodobý vliv na celé tělo koně. Na základě zkušenosti s jinými koňmi se dalo předpokládat, že LP, LZ i PZ měly negativní palmární úhel a PP měla zase nadměrný kladný palmární úhel na což poukázal i velký otlak v chodidle v místě, kde se uvnitř kopyta nachází hrot kopytní kosti. Po dohodě s podkovářem je u kobylky od března 2021 aplikován P3Trim (fotky lze zvětšit otevření v novém okně).
Červen 2021: Společně s kamarádkou vytvořila majitelka na svém pozemku trekové ustájení, které do budoucna dopřeje kobylce více pohybu a přeruší zlozvyk pastevního postoje, jelikož pastva bude koním umožněna jen výjimečně. Krmení nyní probíhá ve formě přídělů sena v sítích cca 1 metr nad zemí.
Srpen 2021: Kobylka si dobře zvykla na nové prostředí a trekové ustájení s dalšími dvěma koňmi. Koně často využívají trek ke hrám a oběhnou trek několikrát dokola během 15 minut. Okruh měří cca 400 m. Kopyta se během pěti měsíců velmi proměnila. Kopyta, která měla nízké podtočené patky a dlouhé špice mají nyní již patkové cibule nad zemí. Špice jsou kratší. Kopytní kost je u zadních nohou pravděpodobně nadále v pozici mírného negativního nebo nulového plantárního úhlu, ale vykazují výrazné morfologické zlepšení. Levé přední kopyto má pravděpodobně již nulový či mírně kladný palmární úhel a pravé předního kopyta oproti původního očekávání nabídlo ještě větší snížení patek. Zkrácená šlacha hlubokého ohýbače na toto snížení nereaguje negativně. Kobylka nekulhá a chodí dobře i po trimu. Občas stojí s předními nohami skoro vedle sebe. Majitelka si pořídila bezkostrové sedlo a střídá procházky na ruce s krátkými vyjížďkami v kroku. Očekávaná doba další rehabilitace je další cca rok a půl. Ukazuje se že, rehabilitace zadních kopyt s negativním plantárním úhlem bude trvat déle než kopyt předních. Doporučeno pravidelné fyzio a práce ze země pro zmírnění dopadů křivosti těla.
Stav přední nohy 20.9.2021:
Stav k 4.3.2022: fyzioterapeutka hodnotí změny tvaru kopyt a stav těla kobylky kladně. Na začátku rehabilitace bylo výstupem kontroly fyzioterapeutky konstatování, že každá půlka těla této kobylky je jinak osvalená a jinak stavěná a vypadá to, že každá polovina patří jinému koni. V současné době jsou obě půlky těla osvalené více rovnoměrně, kobylka se pohybuje lépe a celkově se zlepšil její postoj. Pravé přední kopyto je stabilizované ve fyziologickém tvaru a probíhá pravidelné focení pouze levého předního kopyta. Zkrácená šlacha u pravé přední nohy nezpůsobuje potíže a nevykazuje nadměrný tah. Je pravděpodobné, že došlo k protažení svalů v horní části těla, které na šlachu navazují. Změny na zadních kopytech probíhají velmi pomalu a další fotky budou přidány, až budou změny více viditelné.
Více o použité metodě trimu na: http://srovnejkopyta.cz/p3trim/
Valach, 10 let, kříženec appaloosa /ang. plnokrevník
Způsob chovu: u prvního majitele, kde se narodil v noci box, přes den výběh. U druhé majitelky pastevně 24/7. Nyní u třetí majitelky také pastevní ustájení 24/7 s dalším koněm.
Způsob využití: Rekreační ježdění, momentálně bez pasujícího sedla a jen procházky na ruce. Má nepohodlné chody, zakopává. Po osedlání si v minulosti několikrát lehnul / spontánně upadl a následně mu natekly šlachy u dvou nohou. Majitelka by ráda zrehabilitovala kopyta, než začne na koníkovi opět jezdit.
Historie: z informací od 2. majitelky to vypadá, že koník byl obsednut kolem 3 let, naučen základním pobídkám a ovládání za účelem ježdění. Je možné, že základní výcvik byl velmi urychlen. Druhá majitelka na něm jezdila pouze 1 x týdně a měl podle jejich slov nepohodlné chody. Tato majitelka vážila 105 kg. Po příchodu k současné 3. majitelce kůň vůbec neuměl chodit na lonži ani další základní povely ze země, na vodítku předbíhal. Později v sedle občas vyhazoval.
Stav kopyt a související: prvních cca 5 let na boso, později 3 roky po sobě kován na přední nohy od dubna do října, poslední dva roky nepřetržitě naboso. Celkem pravidelný postoj, kopyta mírně vytočená ven, všechna kopyta mají velmi nízké podtočené patky a tenké chodidlo. Kopyta mají minimální prstní polštář, tz. navikulární oblast je bez řádné ochrany. K dispozici RTG pravého předního kopyta níže. Ukazuje nulový palmární úhel, nízké patky, tenké chodidlo, dlouhá špice, přední stěna se mírně odchlipuje od kopytní kosti. K dispozici boty Renegade Viper na všechny kopyta, ve kterých koník občas chodí na procházky na ruce. Na kruhu na travnatém povrchu koník kulhá na levou zadní. Jinak se po trávě pohybuje dobře v kroku a klusu. Po silnici a kamenitém povrchu se pohybuje velmi opatrně a často klopýtá.
Trim: kůň se pohybuje po měkké travnaté pastvině, není ježděn ani jinak využíván, přerůstající kopytní stěny byly slabé, třepily se a vznikaly praskliny. Byl zvolen razantnější trim – krácení kopytních stěn na úroveň chodidla včetně patek, odlehčení kopytních stěn výrazným mustangrollem ve čtvrtích a ve špici, očištění staré rohoviny chodidla a minimální úprava střelky (pouze to co se odtrhává či tvoří skuliny pro hnilobu). Sledování průběhu osy prstu a přední kopytní stěny. Po prvním trimu chodil kůň několik dní mnohem citlivěji než před trimem, ale do týdne začal chodit opět jako před trimem. Po druhém trimu se pohyb již nezhoršil. Očekávaná doba rehabilitace je nejméně 2 roky. Postupně se obmění kopytní pouzdro a začne mohutnět střelka. Začnou dorůstat patky, sílit chodidlo a mohutnět prstní polštář.
Fyzioterapie: bez nálezu, pouze identifikována běžná křivost (méně ohebný na kruhu na levou ruku). RTG zad bez nálezu, hezké obratle, žádné kissing spine. Na rentgenu je vidět stín na jednom z výběžků obratlů kohoutku – možná byl v minulosti zlomený, je třeba ověřit u veterinářky, která RTG prováděla. Koník má trochu prohnutý hřbet. Může souviset s brzkým obsednutím, nešetrným zatěžováním v mladém věku.
Stav kopyt k 15.11.2020: patky se tolik nepodtáčí, po směru růstu míří více k zemi (kromě levého předního kopyta), posunuly se více do zadní části kopyta a podporují lépe váhu koně. S nástupem zimních měsíců moc nerostou a nebudou při dalších několika trimech kráceny, nechají se růst, aby se více zvedla patková část kopyta. Přední stěna kopyt roste zejména u předních kopyt více paralelně s kopytní kostí. Špice jsou od října kráceny kleštěmi až do bílé čáry v oblasti 10-14 hod, méně razantní mustangroll ve čtvrtích, aby měl kůň větší podporu kopytních stěn, ale nebyl podporován vznik sukní. Kopyto zatím není moc konkávní a oblouček ve čtvrtích i díky nízkým patkách nenabízí. Kopytní rohovina je kvalitnější, pravděpodobně i z důvodu podávání Equinoxu od července 2020. Kůň se pohybuje dobře po měkkém ve všech chodech. Nadále citlivý na silnici a kamenech.
Stav kopyt k 19.12.2020: patky jsou méně podtočené, pomalu narůstají, již se nekroutí pod kopyto a nesou váhu koně. Kopyto začíná nabývat konkávnost. Hloubka střelkových rýh u hrotu střelu byla v minulosti 3 mm, nyní 7 mm. Hloubka zadních rýh 21 mm. Střelky zejména u zadních nohou se trhají a započala jejich obměna. Objevují se v nich díry v rámci rozšiřování patek. Hmota by měla časem dorůst. Rohovina střelky není ani v tomto stavu upravována (pouze když už něco skoro odpadá nebo tvoří kapsu, kde by se mohla tvořit hniloba). Po odříznutí malého kousku se ukázalo, že hmota je stále zdravá a živá a po odstranění by koni chyběla při ochraně kopyta. Prohlubně v zadní částí střelky jsou při tlaku citlivé a boty na zadních kopytech momentálně tlačí. Na procházky kůň chodí s botami jen na předních kopytech. Kůň se pohybuje velmi dobře po travnatém povrchu. Citlivý na silnici a kamenech.
Stav k 27.2.2021: koníkovi se u všech kopyt hodně zvětšila konkávnost. V červenci 2020 byla vzdálenost z nejhlubšího místa rýhy u hrotu střelu k povrchu 3mm, nyní 9 mm. Koník se pohybuje mnohem lépe i po silnici. Původně majitelka chodila s koněm na procházky s botami Renegade na všech 4 nohách. Nyní střídá procházky s botami na předních nohách a bez bot. Občas se na koni během procházky sveze v kroku. Kůň to zvládá bez problémů a zakopává méně než v minulosti.
Stav k 8.8.2021: jelikož má koník pravděpodobně plošší kopytní kost (spíše nižší s delší špičkou), náprava kopytního pouzdra se děje velmi postupně. Je však možné pozorovat průběžné opakované přeúhlování kopyta a patky jsou méně a méně podtočené. Majitelka začíná na koni jezdit.
Rtg přední kopyta z 5.10.2021: tloušťka chodidla se pohybuje okolo 10 mm (vč. škáry), což je prozatím pro kopyto nedostatečná ochrana. V minulosti to však bylo, vzhledem k výchozímu stavu kopytních pouzder, pravděpodobně i méně. Majitelka má v tuto chvíli výchozí rtg a za rok může stav opět překontrolovat.
Stav kopyt k 15.11.2021: chodidlo zesílilo a střelky zmohutněly. Kopyta jsou po trimu v patkové části výrazně vyšší než na počátku v 7/2020. Patky se méně podtáčí, přední stěny rostou podél kopytní kosti. Remodelace nadále probíhá. Praskliny prozatím nemizí. Odlehčení stěn nezabírá, stejně tak na ně nemá vliv dlouhodobý příjem minerálních doplňků. Majitelka je bude nyní pravidelně dezinfikovat a uvidíme, zda se něco změní. Kůň se pohybuje lépe.
Více o použité metodě trimu na: http://srovnejkopyta.cz/p3trim/
Kobylka pony x ČT 4 roky.
Ustájení: od narození pastevní 24/7, nejdříve na 3 hektarech, nyní na 5 hektarech s dalšími koňmi
Způsob využití: práce ve volnosti, v budoucnu rekreační ježdění. Kobylka je obsednutá, momentálně probíhá výcvik ze země, zatím se na ní nejezdí.
Krmení: celoroční pastva, v zimě seno ad libidum ze zpomalovací sítě, solný liz.
Kopyta: korektura poprvé provedena v 1 roce u nového majitele. Kobylka má velmi dobře vyvinutá kopyta, včetně prstního polštáře. Kobylka našlapuje od patek. Od roku 2019 kobylka v létě výrazně přibývá na váze a přední kopytní stěna byla prohnutá, což může být způsobeno mechanickým páčením špice od země nebo také povolením lamel z důvodu vlivu metabolických problémů. Trim původně probíhal po 5-6 týdnech. Od října 2019 probíhá každé 4 týdny. Od jara 2021 bude kobylka s dalším koněm odstavena na menší prostor s malým množstvím trávy a bude krmena převáženě senem.
Trim: krácení kopytních stěn na úroveň chodidla, odlehčení kopytních stěn zkosením ve čtvrtích a ve špici, očištění staré rohoviny chodidla a minimální úprava střelky (aby příliš nevyčuhovala nad kopytní stěny). Sledování průběhu osy prstu a přední kopytní stěny.
Stav kopyt k 14.11.2021: bylo provedeno RTG levého předního a levého zadního kopyta (po trimu). Kobylka má mohutný tuhý prstní polštář a dostatečně tlusté chodidlo. Během srpna 2021 se trochu přichvátila na pastvě a přední stěna se oddaluje od kopytní kosti. Během letních měsíců je poměrně obézní. Prozatím není možné její odstavení z pastvy. V místě ustájení (u majitelky doma) není žádný prostor bez trávy, kde by měla zároveň dostatečný pohyb. Do budoucna bude promyšleno. Přichvácení se projevilo rozšířením bílé čáry u všech 4 kopyt. Vůbec se však neprojevilo na chůzi. Používaný trim umožňuje kontakt chodidla a střelky se zemí a nedochází k přetěžování kopytních stěn. Při porovnání průběhu osy prstu nedošlo k rotaci kopytní kosti, ale je možné, že současný palmární úhel je ovlivněn protažením lamel z přichvácení a fyziologický palmární úhel kobylky by jinak byl o něco nižší. Bude do budoucna sledováno.
Více o použité metodě trimu na: http://srovnejkopyta.cz/p3trim/
Karačájevský kůň, 12 let.
Způsob chovu: odchov na pastvinách pravděpodobně do 4-5 let. Nyní také 24/7 na pastvě, kde se vyskytují ovocné stromy a na podzim jsou k dispozici padající jablka, hrušky a švestky.
Krmení: krmena ovesnými granulemi z jezdeckého klubu a později do ovesných granulí přidány rýžové otruby. Od ledna do července 2020 müsli s rýžovými otrubami cca 2x týdně. V režimu 24/7 v létě možnost pastvy, seno celoročně. Různé pamlsky od dětí. Dvě zimy měla kašel v zimě 2019 měla antibiotika. Od července 2020 vynechány rýžové otruby.
Způsob využití: v minulosti využívána pro výuku jízdy na koni pro děti, bohužel poznamenána, na děti útočí. Problém s dětmi a agresivní zlozvyky vznikly už u majitele před jezdeckým klubem – byla přijata dosti divoká a v klubu naopak dostala rozmanité zkušenosti a odolnost vůči různým vjemům. I přes výrazné zlepšení dávala najevo, že ji takový režim nevyhovuje. U současné majitelky bude využívána na rekreační ježdění. Režim 1 den v týdnu volno, 6 dní různorodá práce – kavalety, lonžování, protahování, práce na důvěře (následovaní, bubáci, triky, procházky), 1-2x týdně krátká vyjížďka na padu.
Chiropraxe: v minulosti měla kobylka pozitivní nález z ohybových zkoušek – pravá přední 3.stupeň a levá zadní 2. stupeň. Po nákupu kobylky v září letošního roku majitelka kobylce zajistila několikrát návštěvu chiropraktika. Započala celková rehabilitace. Kobylce bylo odblokováno větší množství subluxací.
Stav kopyt: Kobylka má velmi dobře vyvinutá kopyta včetně prstního polštáře – ukázkový. Kopyta jsou jen přerostlá (sukně, náznak prasklin, trochu zúžené patky). Trim byl v minulosti prováděn nepravidelně v delších časových rozmezích (i více než 8 týdnů). V roce 2019 krátce nakována na přední nohy. Trim kopyt byl nepřesný a vedl ke vzniku deformací a změny postoje. Zadní kopyta jsou každé jiné. Při pravidelném trimování budou všechna kopyta v naprostém pořádku a fyziologickém stavu. Trim: krácení kopytních stěn na úroveň chodidla, někdy i v patkách, někdy v patkách ponechána rohovina 1-3 mm nad úrovní chodidla (pozorování vlivu na chůzi), odlehčení kopytních stěn mustangrollem ve čtvrtích a ve špici, očištění staré rohoviny chodidla a minimální úprava střelky (aby příliš nevyčuhovala nad kopytní stěny). Sledování průběhu osy prstu a přední kopytní stěny.
Od září 2020 krmeno muesli Novaequi herba, Pulmoran (bylinky na plíce), echinacea, semena, rýžové otruby a selen (chudá oblast na selen v půdě). Max. 1,5kg krmiva výše uvedeného složení /den. Zaměření na podporu dýchacího ústrojí a tuky.
1.10.2020 dorazilo vypasované sedlo a režim 2-4x týdně pod sedlo 2- 4x práce ze země a 1 den volna.
15.10. 2020 druhá chiropraxe jen doladění drobných pozůstatků z minula. Konstatován dobrý stav pohybového aparátu a volné možnosti sebenesení. Kobylka již není citlivá na zadá ani dopínání. Zadní nohy mají prostor se více podsadit a tím si vytahuje sama hlavu dopředu dolů. Zádové svaly se stali při pohybu pohyblivými.
5.11.2020 morfologie kopyt se velmi zlepšila, kobylka lépe našlapuje zejména levou zadní nohou.
Více o použité metodě trimu na: http://srovnejkopyta.cz/p3trim/
Kobylka ČT je celý život na boso, jen jednou za rok na měsíc nakována pár let za sebou na všechny čtyři kopyta za účelem tahu na veřejné slavnosti. Posledních dva a půl roku naboso po celou dobu. Od hříběte do cca 14ti let ustájena v noci v boxe a přes den na pastvině. Posledních dva a půl roku ustájena pastevně 24/7 s přístřeškem. Potravou je v zimě seno, v létě pastva a celoročně příkrm 1 litr ovsa denně. Trim do 22.4.2020 probíhal každých cca 8 – 12 týdnů formou pastevního podkovářského trimu. Využívána k rekreačnímu ježdění do přírody. Majitelka měla dojem, že kopyta nejsou již nějakou dobu zdravá a rozhodla se pro jiný přístup.
Stav kopyt k 22.4.2020: kopyta se silnou vrstvou zadrženého starého chodidla, kopytní stěny přerostlé až o 2 cm, zúžené patky u všech nohou s hnilobou (zejména pravá přední), u všech nohou patky podtočené, sukně na předních kopytech, pravé zadní kopyto špalkového tvaru. Kopyta mají celkem dobře vyvinutý a tuhý prstní polštář. Koně, kteří mají dobře vyvinutý a tuhý prstní polštář snáší rehabilitaci lépe (dají se během ní jezdecky využívat) než koně, jejichž prstní polštář je nízký a atrofovaný. Budoucí trim: čištění staré a zadržené rohoviny chodidla, zkrácení kopytních stěn na úroveň chodidla, odlehčení kopytních stěn pomocí zkosení ve čtvrtích a ve špici. Úprava střelky v rámci možností – centrální rýha velmi hluboká a bolestivá, střelka nízká, postupné odstraňování napadené rohoviny. Pravidelná aplikace Pededipry. Sledování průběhu osy prstu a přední kopytní stěny.
– došlapuje předními kopyty v kroku na plocho, v klusu spíše od špic, pravděpodobně vlivem hnilob v patkách
– rentgeny nejsou k dispozici
– trochu citlivá na kamenitých cestách
(Fotografie lze zvětšit pravým kliknutím myši a otevřením v novém okně).
1.5.2020 špalkovatění zadního pravého kopyta bylo eliminováno prvním trimem. Jednalo se pouze o vysoké patky. Šlacha hlubokého ohybače není zkrácená.
Červen 2020 – návštěva chiropraktika. Napravil kobylce pár subluxací (krk, pánev, žebra).
Stav kopyt k 23.10.2020: všechna kopyta se rozšířují v patkách, střelky dorůstají. Hniloba je úplně pryč u zadních kopyt, trochu stále v centrálních rýhách střelek předních nohou, avšak na ústupu. Přední kopyta se přeúhlují, je patrný malý zlom na předních stěnách. Lepší úhel patek, již nejsou podtočené. Kobylka chodí dobře ve všech chodech, pouze citlivá na kamenech. Klenutost kopyta je výraznější, povrch chodidla hladký a voskový. Doporučena druhá návštěva chiropraktika pro kontrolu. Kobylka je po celou dobu využívána k rekreačním vyjížďkám.
Stav srpen 2021: všechna kopyta mají nyní tvar blízký fyziologickému. Patky již nejsou podtočené, patková část se časem ještě více rozšíří. Hniloby jsou však pryč i bez větších zásahů do hmoty střelky. Kobylka chodí o něco lépe než před rokem, kdy chodila po přerostlých stěnách a zlepšil se jí postoj. Brzy bude natočeno video, zkontrolován došlap a vyfocen současný postoj. Vypadá to, že drobné změny tvaru kopyt (přeúhlení přední stěny, rozšiřování patek) a vnitřních struktur (tloustnutí chodidla, relaxace postranních chrupavek, obnova cévního systému v patkové části apod). budou probíhat ještě další rok. Některé deformace vznikají postupně kumulací po několik měsíců či let a i jejich náprava tedy nevyhnutelně také vyžaduje určitý čas.
Kopytní stěny jsou tzv. FLUIDNÍ struktura ( v angličtině fluid znamená kapalina, kapalný, tekutý). Neustále obrůstají kopytní kost a vnitřní struktury a vytváří tvar kopytního pouzdra v závislosti na množství váhy, kterou nesou a reagují na protitlak povrchu. Pokud kopytní stěny pravidelně dostatečně odlehčujeme často se stává, že kopyto během určité doby několikrát promění svůj tvar než se ustálí ve své fyziologické poloze a těsně přiléhá ke kopytní kosti a vnitřním strukturám. Tyto struktury většinou během rehabilitace v čase dále mohutní a tím opět přispívají ke změně tvaru kopytního pouzdra. Když pak kopyta z různých časových období umístíme vedle sebe, vypadá to stejné kopyto jako kopyto několika různých koní.
Stave kopyt 27.10.2021: všechna kopyta jsou velmi blízko fyziologickému stavu. Patky se ještě více otevřou. Chodidlo zesílilo což je vidět při srovnání kopyt před trimem. Patková část po trimu v říjnu 2021 je výrazně vyšší než patková část po trimu v dubnu 2021.
Více o použité metodě trimu na: http://srovnejkopyta.cz/p3trim/
Kůň zakoupen cca ve 2,5 letech od chovatele, u kterého se narodil. Od odstavení ustájen v nedostatečně velkém boxe se skloněnou podlahou s každodenním chozením do výběhu na několik hodin. Často stál se zadními nohami umístěnými výše než byly nohy přední. Dodnes má trošku více viditelný hrbol křížové kosti. Je možné, že to souvisí s nepřirozeným postojem, ve kterém musel vyvíjející se mladý kůň často pobývat. Nový majitel ustájil koně pastevním způsobem 24/7, celoročně se pásl, v zimě dostával seno a max litr nízkosacharidových granulí denně, po celý rok minerální a solný liz, občas pár jablek či mrkev. Kopyta udržoval majitel od nákupu koně bosým trimem podle vzoru volně žijících koní s důrazem na silné chodidlo. Tento management trvá dodnes. Kůň již nedostává v zimě žádný příkrm v podobě granulí.
Tento příspěvek z července 2019 sleduje levou přední nohu a ukazuje, že fyziologický trim aplikovaný u tohoto koně od jeho mládí do současnosti se ukazuje jako velmi funkční. Morfologie kopytního pouzdra je víceméně stejná po celou dobu života koně (u kopyt všech čtyř nohou). Od roku 2006 – 2021 kopytní stěna zesílila a zmohutněl prstní polštář. Kopyto se průběžně zvětšilo a celkově zmohutnělo. Prozatím není k dispozici rentgen, ale podle hloubky střelkových rýh (u hrotu 1,8 cm a v nejhlubší postranní rýze 3 cm) se dá předpokládat, že kůň má dostatečně silné chodidlo. Trim: zkrácení kopytních stěn na úroveň chodidla včetně patek, odlehčení kopytních stěn zkosením od bílé čáry ve čtvrtích a ve špici, očištění staré rohoviny chodidla a žádná úprava střelky. Trim probíhá s frekvencí 4 – 7 týdnů.
Kůň se pohybuje velmi dobře a pružně i ve svých současných 17ti letech Za život měl 3 x abcses spojený s kulháním a v roce 2008 mu odrůstal zlom. Po obsednutí a postupném zvyšování intenzity ježdění si kopyta cca 2 roky zvykala na zátěž a různé povrchy. Chodidlo u špice střelky pružilo a bylo tedy pravděpodobně slabé. Kůň míval občas otlaky na chodidle. Od šestého roku všechny tyto jevy zmizely. Celý život od obsednutí využíván k dlouhým vyjížďkám do přírody po různých površích včetně kamenitých cest. Po štěrkových cestách je schopen pohodlně klusat.
Říjen 2021: koník měl úraz pravé přední nohy. Hojení probíhalo cca 10 měsíců. Po dobu 4 měsíců nemohl proběhnout pravidelný trim, protože koník nemohl na PP při strouhání dlouho stát. LP byla z důvodu odlehčování PP nějakou dobu přetěžována. Začala se protahovat špice. Prognóza je dobrá a koník by se měl vrátit k rekreačnímu ježdění od dubna 2021.
Kůň má u zadních nohou vytočené špice mírně ven s dalšími následky na morfologii kopytního pouzdra. Nápravu disbalance patek u zadních nohou sleduje příspěvek v odkazu http://srovnejkopyta.cz/2019/10/narovnani-nestejne-vysokych-patek-ceskeho-teplokrevnika-2006-2007/. Časem majitel uvedl nepravidelnost kopytního pouzdra a patkových cibulí zadních nohou do větší rovnováhy. Disbalanci se nepovedlo odstranit úplně (postavení kloubů je od určitého věku koně neměnné), avšak došlo k výrazné změně k lepšímu. Koně tento stav nijak neomezuje.
Stav k 14.11.2021: pořízen RTG snímek (kopyto je v té době 14 dní po trimu, stěna v patkách cca 3 mm nad chodidlem). Palmární úhel 0,7, tloušťka chodidla vč. škáry, 23,5 mm, tloušťka přední stěny 23,1 mm, velký tuhý prstní polštář, osa prstu v přímce, trochu kostnatí chrupavky. V přední stěně odrůstá drobný zlom (vliv změny frekvence trimu). Celkově zdravé funkční kopyto.
Všechny fotky lze zvětšit otevřením v novém okně po kliknutí pravou myší.
Více o používané metodě trimu na: http://srovnejkopyta.cz/p3trim/
Jak oddělení hostounské policie vytvořilo stádo tvrdě pracujících neokovaných koní
Text a fotografie pořídil Scott D. Berry, senior policejní důstojník
Design a formát Dr. Bruce Nock z Liberated Horsemanship.
Přeložila Šárka Prokůpková
O autorovi
Vyrůstal jsem v San Joaquin Valley v Kalifornii blízko koňských stájí, které byly vzdálené necelých 200 yardů od našeho domu a ovlivnili významně mou budoucí cestu. Když jsem dostatečně povyrostl okamžitě jsem začal být zvědavý a uchvácený koňmi. Tyto emoce do dnešního dne nevyprchaly. Pracuji ve městě Houston od léta 1984 až do současnosti. Od roku 1984 do podzimu 1989 jsem byl zaměstnán jako ošetřovatel v zoologické zahradě. V zoo jsem pracoval se širokou spoustou exotických zvířat….a s koňmi. Od podzimu 1989 až do teď pracuji pro Oddělení Houstonské policie. Posledních 14 let jsem součástí jezdecké hlídky.
Prvního koně jsem si koupil ve stejném období, kdy jsem nastoupil na policejní oddělení. Moje stádo se pomalu rozrůstalo (koně a děti). Začal jsem hodně jezdit pro radost, což se za určitý čas vyvinulo v chuť koně také zapřahat. Myslím, že mě toho koně naučili víc, než jsem se snažil naučit já je, což je pravděpodobně dobře. Řídil jsem po dobu 10 let firmu Cypress Creek Carriage Company zde v oblasti Houstonu – koně byli skoro po celou tuto dobu na boso. V rámci činnosti v zoo, jsem totiž pracoval s kobylkou plemene Shire a úplně mě to pohltilo. Moje nadšení pro tažné koně se rozvinulo ve firmu, která provozovala jízdy kočárem – což se hezky doplňovalo s mým hobby.
Jsem profesionálem v oblasti péče a úpravy bosých kopyt a instruktor, který momentálně působí v Liberated Horsemanship, kde pomáhám rozvíjet a podporovat tréninkové programy pro další policejní oddělení, která mají zájem o tuto oblast. Mám titul BAAS (aplikované umění a věda) z Midwesternské státní univerzity a MSSL (věda o strategickém vedení) z univerzity v Moutain state.
Houstonské policejní oddělení založilo současnou verzi jezdecké jednotky v roce 1984 se 14 koňmi a malou skupinou oddaných důstojníků a velitelů. Úkol byl jednoduchý – patrola bude monitorovat ulice v centru Houstonu v sedle koní. Byla to efektivní činnost, která měla významný vliv na míru kriminality v této části města. Na počátku nám byli všichni koně darováni. Areál, který důstojníci používali byla starou verzí současného areálu, která v té době splňovala základní podmínky pro koně. Byl tam také nějaký prostor pro důstojníky, který mohli využít jako malé zázemí, ale ani o chlup víc. Koně měli určité limitované možnosti pohybu, ale většina pohybu spočívala právě v pojížďkách po centru města. Součástí oddělení byli také smluvní veterináři a podkováři, kteří se starali o potřeby koní. Vybavení, krmení a další věci byli zajišťovány množstvím městských dodavatelů.
Za dalších cca 20 let jsme přibrali více koní a jezdecká policie se rozrostla skoro na 40 koní a jezdců. Zařízení a fungování areálu se za tu dobu moc nezměnilo. Město pokračovalo v poskytování služeb a zásob pro jezdeckou jednotku dle platných smluvních dohod. Stádo se stalo pestrou směsicí, když v polovině 90. let město povolilo nákup koní, namísto toho, aby se nadále spoléhalo na dárce. Koně, kteří byli nakupováni byli většinou větších rozměrů – běžně teplokrevníci, tažní koně a jejich kříženci.
Větší koně vyžadovali větší podkovy a podkování jejich nohou stálo větší úsilí. Vyskytovaly se patologie kopyt, které byly řešeny běžnými podkovářskými metodami. Někteří koně byli díky těmto patologiím časem na odpis. Poté však dostala řeč prozřetelnost a s příchodem přirozeného způsobu úpravy kopyt koní, který se objevil na počátku roku 2004, se věci začali ubírat lepším směrem.
Začalo to tak, že se jeden z důstojníků Greg Sokoloski, zúčastnil na jaře 2004 dvou týdenního semináře se zaměřením na trimování kopyt koní. Greg seznámil ještě před seminářem poručíka o této metodě a požádal o povolení tuto metodu úprav kopyt koní vyzkoušet ve své jezdecké jednotce. Když zjistil, že bosé kopyto neznamená schvácené kopyto a kopyto neschopné práce, sami se brzy naskytly další příležitosti jak bosý trim vyzkoušet.
Kůň Joey, plemene quarter horse, se stal dalším kandidátem pro náš rodící se bosý program. Joey byl už rok a půl léčen místní veterinární školou s chronickým navikulárním syndromem. Když veterinární škola prohlásila, že už pro něj nemohou nic udělat a že by měl jít do důchodu, Greg okamžitě požádal o povolení sundat ortopedické podkovy a převzít povinnost úpravy kopyt. Krátce a jednoduše, po 14 dnech se na koni jezdilo do centra města a kůň nevykazoval žádné známky problémů s kopyty. Greg byl prvním kdo musel uznat, že jsme se stále ještě nacházeli ve fázi učení, co se týče trimování koní, ale bylo zcela jasné, že i méně ideální provedení přírodního trimu, změnilo kopyta koně k lepšímu. Jednoduše trim kopyt a dostatek pohybu změnily zdraví tohoto koně navždy. Nedlouho poté jsme se já a důstojník Danny Prior také zúčastnili trimovacího semináře a přiložili ruku k dílu. Když se ohlédnu zpět, uvědomuji se, že jsme se naučili tak akorát tolik, abychom mohli být nebezpeční.
Ale po té co jsme se vynořili ze semináře jsme se cítili celkem sebejistí a připraveni skočit do akce, začít pomáhat koním sundáním podkov a umožnit jim, aby byli na boso. V počátečních stádiích jsme sem tam byli frustrovaní, ale i tak bylo naše úsilí pro koně prospěšné.
Vyskytla se totiž ještě další druhotná situace, jejíž popis by vyžadoval mnohem více stránek než si zde mohu dovolit popsat, ale která podpořila naši volbu k přechodu našeho stáda na naboso. Také jsme se rychle dozvěděli, že to není tak přímočaré, jak jsme si mysleli, že by to mohlo být. Jedním z problémů bylo, že jsme si do našeho stáda vybrali některé koně s pokročilými patologiemi kopyt, které překročily naše stávající schopnosti trimování. Kromě toho jsme udělali několik agresivnějších trimů, které se ukázali jako nevhodné pro práci na ulici. Zdálo se, že potřebujeme lepší boty pro tyto koně, které jim pomohou při přechodu k životu bez podkov.
Brzy jsme prošli obdobím zkoušení několika různých typů bot, určených pro velký výkon. Všechny boty se lišily různorodým designem a materiály a porovnání přineslo smíšené výsledky. Mohu upřímně říct, že všechny boty byly velice kvalitní a v některých případech byl jejich design velmi jedinečný. Ale většina bot se nehodila pro náš účel využití. Potřebovali jsme boty, které budou mít trvanlivost, budou se snadno nasazovat a nebudou příliš drahé. Některé z prvních typů bot, které jsme zkoušeli se ochodili příliš rychle, některé byly dobré na krátké časové období, ale nefungovali dobře, když je měli koně na nohou 5, 6, 7 a více hodin denně. Během evakuace po hurikánu Katrina měli koně boty na sobě více než 8 hodin v kuse a intenzivní horko a vlhkost společně s některým stylem ušití bot, způsobovalo koním puchýře na patkových cibulích. Možná to bylo potem, který koním ztékal po nohou a způsoboval, že boty byly na nohou kluzké a to přineslo tyto problémy.
Možná to byla ta vypolstrovaná část v zadní části bot, která je způsobovala. Každopádně to nám dalo podnět k zamyšlení při dalším výběru bot a jejich napasování. Ve finále to vše bylo součástí naší sbírky nových zkušeností co se týče bosého trimu.
Poté, co nám nadřízení dali zelené světlo, abychom zahájili přechod ostatních koní na naboso, nabídli jsme to dalším důstojníkům jako volbu. Řekli jsme jim o přechodném období a vysvětlili, že každý kůň bude procházet touto změnou trochu jinak. Pak jsme je nechali se rozhodnout, jestli to udělají nebo ne. Nenutili jsme důstojníky a nechali jsme to na nich. Pokud by si chtěli nechat koně okované, mohli.
Z těch, kteří se rozhodli pro změnu, jsme vybrali koně, u kterých jsme cítili potřebu přechodu na naboso nejvíce a upřednostnili jsme sundání podkov těmto koním jako prvním. Zvážili jsme také dostupnost botiček pro tyto koně a předpokládanou délku období, kterou kůň bude potřebovat, než si kůň zvykne znovu cítit půdu pod nohama. Koně jsme pravidelně důkladně pozorovali a nechali je, aby nám ukázali, kdy jsou připravení vrátit se do ulic. Pokud do stáda přibyl nový kůň, který zatím nebyl k přiřazen ke svému důstojníkovi, automaticky byl bosý. Situace se pak vyvinula zajímavě, protože později nám byli darování další koně z jediného důvodu a to proto, že u nás budou na boso! Někdy bylo těžké předvídat jak moc budou koně během přechodného období citliví. U některých koní jsme si byli velmi jistí, že budou citliví vzhledem k předešlým patologiím. Ale u jiných, u kterých jsme si mysleli to samé, přechod proběhl docela rychle. Bylo to velmi poučné.
Pár informací o některých našich koních
Magnum: Magnum byla moje první „oběť“ na mé cestě k získání certifikace ošetrovatele bosých kopyt. Zároveň je mi přiřazen v jednotce. Magnum byl jedním z koní, kteří měli problémy. Jeho kopyta byla velmi přerostlá a děly se na nich celkem nepřijatelné procesy. V době, kdy jsme mu sundali podkovy v roce 2005 měl šířku patek na předních nohách 10 cm a 7,62 cm na jeho zadních nohách. Dnes má šířku 13,3 cm na všech nohách. Celkově se jeho kopyta velmi zlepšila. Pro koně, který váží 816 kg, je docela užitečné mít zdravá kopyta. Také je mnohem ochotnější podávat při strouhání nohy, což tak nebylo, když jsme se vším začali.
Joey: O Joeyim jsem se zmínil již předtím. Byl jedním z prvních koní, kteří byli určeni na odpis a poté zachráněni pomocí přírodního trimu. Joeymu byla diagnostikována chronická podotrochlóza. Potom, po měsících a měsících ortopedického podkování, které bylo prováděno pod vedením velké veterinární instituce v naší oblasti, bylo rozhodnuto, že by měl jít do důchodu. A to bylo právě když Greg Sokoloski požádal, abychom ho mohli strouhat a vyzkoušet co se stane. Co jsme mohli ztratit? Jak můžete vidět z fotek níže, Joey měl pořádné problémy s kopyty. Potřeboval pomoc. Například, když se podíváte zblízka, můžete si všimnout, že skoro celé jeho chodidlo bylo pokryto rozpěrkami. Jednoduchý trim způsobil, že se na něm mohlo za 2 týdny jezdit (viz fotografie na začátku článku).
Smokey: Smokey byl jedním z posledních nakovaných koní, který se pak připojil k našemu bosému stádu. Měl pěkně dlouhá, nepravidelná kopyta z dlouhodobého podkování. Jeho kopyta vypadala jako plechovky. Rovné a kulaté, rozhodně nepřirozeného tvaru. Měl jsem celkem obavy, že pro něj bude přechod na boso nejtěžší, protože jeho nohy byly v nepřirozeném tvaru již velmi dlouho. Pak se ukázalo, že přechod zvládá výborně. Nikdy nepotřeboval boty a nikdy nezmeškal jediný den v práci, poté co mu byly podkovy sundány. Bylo potřeba mnoha opakovaných trimů, abychom vrátili kopyta do původního tvaru, ale nikdy neměl žádný problém. Jeho kopyta jsou teď jedny z nejpevnějších z celého stáda.
O naší cestě
Nechci vás ponechat v domnění, že přechod koní na boso šel vždy hladce. Tak to úplně nebylo. Náš bosonohý policejní program se nelišil od normálního života; měli jsme svá nahoře a dole. Udělali jsme nějaké chyby, ze kterých jsme se poučili. Také jsme měli momenty frustrace, z nichž některé byly způsobené vnějšími vlivy. Několikrát jsme byli anonymně udáni veterinární správě za to, že zacházíme krutě s koňmi, když je nutíme chodit na boso. Když přišel inspektor, prohlídka proběhla v pořádku bez problémů. Bylo zjištěno, že přechod na boso provádíme zodpovědně. Myslím, že rozumím obavám těch anonymních udavačů, protože jsem zažil některé případy zneužívání koní nezodpovědnými jednotlivci. Ale stejně mě zaskočilo, že si někdo myslí, že se k našim koním nechováme dobře.
Než přišel prosinec 2005, tak jsme již byli docela daleko s našimi metodami strouhání a používáním botiček, ale i tak jsme ještě dostali posily z vnějších zdrojů – zkušené lidi, kteří znali některé věci, na které jsme sami doposud nepřišli. Nebyli jsme daleko od ideálu, ale nové poznatky o metodách trimování po vzoru divokých koní, vylepšili náš program. To bylo to, co pobídlo Dannyho Pryora a mě, abychom se přidali k oficiálnímu tréninkovému program, za účelem stát se certifikovanými ošetřovateli bosých kopyt.
Pomalu, ale jistě jsme sundali podkovy všem našim koním, kteří byli v jednotce od počátku bosého programu. Důstojníci jeden po druhém viděli, že věci mají u ostatních koní dobrý průběh a rozhodli se sami také přejít na boso. Poslední koně prošli změnou v létě 2008. Rád bych řekl, že důstojníci prošli zásadní změnou v pohledu na věc, ale abych byl upřímný, v těchto posledních případech to bylo velmi jednoduché – podkovář dal výpověď. Podkovář si u nás již nevydělával tolik peněz. Byl najat speciálně pro naše středisko a ležela na něm velká odpovědnost, aby mohl v našem policejním oddělení působit a přestalo to pro něj být výdělečné. Bylo to však přínosné pro naše koně – všichni čtyři přešli výborně na boso a důstojníci byli se změnou spokojení. Je úžasné, jak se patologické kopyto vrátí do svého přírodního stavu i po deseti nebo patnácti letech podkování.
BENEFITY
V průběhu naší činnosti poté co jsme sundali podkovy, jsme nashromáždili několik zajímavých informací o koních. Zaznamenali jsme některá data a fotografie rozložené v týdnech / měsících, které následovaly po sundání podkov. Když jsme se podívali na výstupy dat, bylo to docela působivé. Nohy koní vypadaly určitě lépe. Vracely se do normálu, patky se rozšiřovaly a špice kopyt se zkracovaly. Bylo to skvělé. Viděli jsme také vývoj v dalších oblastech – některé změny jsme očekávali, jako třeba, že náklady na podkováře klesnou, ale i ostatní nás překvapili, jako třeba pokles celkových výdajů na veterináře. Byl pokles výdajů za veterináře jen náhoda? Možná, ale nutí vás to se nad tím zamyslet. Možná jsme ve skutečnosti zlepšili celkové zdraví našich koní, tím, že jsou naboso? Z mých osobních pozorování jsem přesvědčen, že tomu tak je. Pokles výdajů za veterináře je v některých případech fascinující. Také jsme pozorovali snížení počtu kolik, i když opravdu nemohu s jistotou říct, že to je spojeno s odstraněním podkov.
V roce 2005 jsme měli 16 kolik, v roce 2006 pět kolik a v roce 2007 pouze jednu. Zda tento pozitivní vývoj bude pokračovat nebo to je pouze dočasná fluktuace se teprve ukáže. Co se týče dalších případů zlepšení, jedná se o jemnější ukazatele. Kůň, který nechtěl zvedat nohy při podkování je nyní v pohodě při strouhání zvedá. Mentální zdraví koně je něco co se nedá jednoduše změřit, ale bylo zřejmé, že ti z nás, kteří s koňmi trávíme čas, jsme si také všimli zlepšení vztahu s koněm. Choďte 20 hodin denně v botech, které jsou neflexibilní a omezující a uvidíme jestli z toho nebudete nevrlí.
Většina koní chodí na denní obhlídky na boso – bez bot, a velmi jim to prospívá. Zjistili jsme, že trakce je mnohem lepší než s podkovami. V centru města se nachází žulové a mramorové chodníky, které byly pro podkovaná kopyta kluzké jako led. Teď už to není problém. A také již podkovanými kopyty nezpůsobujeme škody na chodnících z exotickým kamenů. Všichni koně mají k dispozici boty pro případy potřeby, ale to je pouze občas. Určitě je obouváme na demonstrace a v případech, kdy je možnost, že by koně mohli šlápnout na rozbité sklo a různé zbytky rozbitých materiálů. Boty pak ochrání mnohem větší část kopyta než podkovy. Každý se nás ptá, co to koně nosí za tenisové boty a proč je kůň, který stojí vedle, nemá. Boty jsou definitivně dobrým tématem jak začít konverzaci a lidi jsou vždy překvapení, když zjistí, že naše koně nemají podkovy. Vše jim vysvětlíme a odchází od nás s dobrým porozuměním toho, proč je pro koně lepší být na boso, a to i na ulicích v centru města. Mají nově nabytou znalost, kterou mohou sdílet a vysvětlovat, doufejme i do budoucna, dalším lidem. Nikdy mě neunaví odpovídat na otázky, které vzbuzují divné boty mého koně. Když lidé odchází více informovaní o způsobu využívání koní a péči o ně, tak stojí za to odpovědět na stejnou otázku i po tisícáté.
Kam míříme dál?
Všichni koně v naší jednotce jsou nyní na boso a spokojení. Takže máme hotovo? To si nemyslím. Nadále se učíme. Pracujeme také na zlepšení prostředí pro naše koně, které je pro kopyta a zdraví koní stejně důležité jako trim. Než dokončím tento svůj článek, uplyne již rok našeho pobytu v našem novém zařízení (podívejte se na obrázky níže). Je to pro koně obrovská změna v životním stylu. V našem starém zařízení byli koně ve stájích, bez navazujících výběhů. Nyní má každý kůň svůj venkovní padock, který přímo navazuje na stáj. Povrch padocků je pokryt rozdrcenou žulou, která se prokázala jako výborné abrazivo pro stimulaci a podporu výměny rohoviny chodidel našich koní. Máme teď také několik rozsáhlejších padocků, kde se koně mohou též pohybovat, místo malých, které jsme měli předtím. Je to obrovské zlepšení. Hniloba kopyt, která byla všudypřítomná v našem vlhkém klimatu, se nyní v našem novém středisku objevuje velmi zřídka.
Výživa koní je nastavena, jak nejlépe to jde. Koně mají celodenní přístup k senu a jsou přikrmování kvalitními granulemi. V některých ohledech jsme nadále smluvně vázaní s městem, ale snažíme se věci zlepšovat jak jen můžeme. Spolupracujeme s veterinářem, který nás podporuje a má velmi otevřené myšlení, což je velká výhoda. Snažíme se také šířit osvětu do dalších policejních středisek, mezi ochranáři přírody a strážci parků a informovat je o benefitech neokovaných koní. Důstojník Danny Prior a já pracujeme pro Liberated Horsemanship, abychom pomohli založit školící a tréninkový program speciálně určený pro jezdecké jednotky. Doufám, že se nám podaří vést cestu k pohodlnějšímu a zdravějšímu životu koní v našem státě.
Copyright © 2010 Liberated Horsemanship, vydáno ve Spojených Státech Amerických
Liberated Horsemanship Press, P.O. Box 546, Warrenton, MO 63383
Tato publikace může být kopírována a distribuována pouze v plném rozsahu a s patřičným odkazem na autora a Liberated Horsemanship. Tento článek je určen pro vzdělávací účely. Ani autor, ani vydavatel nese odpovědnost za jakékoli jednání vyplývající z informací sdílených v tomto dokumentu vydání.
Článek je určen ke vzdělávacím účelům. Ani autor ani vydavatel nenesou odpovědnost ani závazky vůči jakýmkoli činnostem, které by byly zapříčiněny sdílením této publikace
Originál zde: http://subliberatedhorsemanship.com.liberatedhorsemanship.com/wp-content/uploads/2019/05/Barefoot-Police-Horses-Article.pdf
