• +420 721 485 602
  • info@srovnejkopyta.cz

P3Trim

P3Trim

Často dostávám otázku, jaký trim provádím u koní. Při úpravě kopyt panují různé názory a vyskytují se různé přístupy. Je pochopitelné, že majitelé koní vnímají potřebu různé metody pojmenovat a rozlišit, aby se mohli správně zorientovat a rozhodovat. Sestavila jsem tedy popis metody, kterou používám já a kterou jsem nazvala P3Trim.

P3 je veterinární termín, který se používá pro označení kopytní kosti. Vybrala jsem tento název, protože základní principy P3Trimu se právě ke kopytní kosti vztahují a jsou následující:

1) trimujeme tak, abychom umožňovali růst silného rovnoměrně tlustého zdravého chodidla a velkého zdravého střelu.

2) trimujeme tak, aby kopytní stěny narůstaly těsně přilehlé ke kopytní kosti i vnitřním strukturám a nezpůsobovaly deformace a patologie.

Kopytní pouzdro kopíruje tvar kopytní kosti. Zdroj foto: Šárka Prokůpková

Možná to zní překvapivě, ale veškeré základní poučky lze skutečně shrnout do těchto dvou bodů. Pojďme se podívat blíže na důvody.

Ad1) Proč potřebujeme silné rovnoměrně tlusté zdravé chodidlo? Kromě toho, že tlusté chodidlo spolu s klenutostí rozkládá bodový tlak v případě, kdy kůň stoupne pouze chodidlem na kámen, rovnoměrně tlusté chodidlo nám i bez rentgenových snímků napovídá, v jaké pozici je kopytní kost. Rohovina chodidla vyrůstá ze škáry spodní části kopytní kosti a kopíruje tak její přirozenou klenutost a její tvar. Pokud se při trimu snažíme uměle vyřezat konkávnost kopytním nožem či jinak zasahujeme do zdravé voskové vrstvy chodidlové rohoviny, ztenčujeme tak tuto ochranu a zároveň si narušujeme mapu, ze které lze vyčíst zda je rovina kopytní kosti umístěna vůči povrchu ve správné poloze. Pozorování, disekce a rentgeny ukazují, že pokud se při trimu čistí pouze stará odpadající rohovina a do zdravého voskového chodidla se nezasahuje, chodidlo pokrývá kopytní kost rovnoměrně po celé její spodní ploše.  A spolu se stimulací povrchem může vytvořit silnou ochrannou vrstvu i více než 1,5 cm tlustou, která koni umožní chodit i po členitém a kamenitém povrchu a nést váhu koně. Pohyb a těsný kontakt chodidla s povrchem země je pro tento proces zásadní.

Kopyto s odstraněnými kopytními stěnami a chodidlo vyrostlé ze spodní části kopytní kosti. Zdroj foto: https://www.hoofrehab.com/Coronet.html
Výzkumy indikují, že kopytní kost je ve správné fyziologické poloze, když je její rovina z dorsopalmárního pohledu v pozici paralelně se zemí (vlevo) a když je její rovina z mediolaterálního pohledu mírně nakloněna vůči povrchu v úhlu 3-6 stupňů (vpravo). Toto fyziologické naklonění je označováno u předních nohou jako palmární úhel a u zadních nohou jako plantární úhel. Pokud je kopytní pouzdro v nefyziologickém tvaru, může mít kopytní kost vůči zemi tzv. negativní palmární/platnární úhel, kdy je špička kopytní kosti umístěna v kopytním pouzdře výš, než její patkové výběžky, což má vliv na další části kopyta i další části koňského těla. Zdroj foto: Šárka Prokůpková

Pokud není princip 1) splněn, kopytní kost může být vůči povrchu nakloněna a kopytní stěny narůstají a obrušují se nerovnoměrně. Takové kopytní pouzdro mění postavení kostí a kloubů umístěných výše nad kopytní kostí v důsledku čehož může dojit k nevratné patologii kloubních spojení.

Vlevo fotografie zadních nohou. Vpravo foto pravé zadní od patek. Kopytní stěny jsou na stranách různě dlouhé. Deformovaná kopytní pouzdra nutí koně zatěžovat více vnější strany kopyt, kde se kopytní stěny více obrušují a vytlačují korunku. Na opačné straně jsou odlehčené, delší a tvoří sukně. Je možné, že kůň měl od hříběte takové postavení kloubů, které podporuje tento postoj a pokud nebyly kopytní stěny důsledně korigovány vliv tohoto postoje dále umocňoval růst nefyziologických kopytních pouzder a zpětně podporoval křivé postavení kloubů. Takový dlouhodobý postoj nemusí jít úplně narovnat, avšak dá se zlepšit a korigovat na únosné úrovni, aby se negativní vlivy dál nesčítaly a nestupňovaly. V mnoha případech jde takovýto postoj napravit úplně. Zdroj foto: Šárka Prokůpková
Kopytní kost není v kopytním pouzdře umístěna paralelně se zemí a to se projevuje i na tvaru kopytního pouzdra.

Co se týče střelu, je to důležitá část kopyta, která se velkým dílem podílí na rozptylování nárazů po dopadu kopyta na zem. Uvnitř kopyta navazuje na střel prstní polštář. Prstní polštář je u hříběte nejdříve složen převážně z tukové tkáně. Stimulací povrchem a pohybem mohutní a tvoří se v něm tužší chrupavčitá tkáň. Pokud jsou podmínky pro koně ideální, chrupavčitá tkáň brzy tvoří převážnou část prstního polštáře a přispívá ke komfortnímu pohybu koně. Střel je tvořen mozolnatěním a neroste tak rychle jako kopytní stěny. Pokud při každém trimu střel zmenšíme, ubíráme tím koni cenou hmotu a narušujeme její růst a funkci. Zkušenost ukazuje, že pokud má kopytní pouzdro fyziologický tvar, tak se nevyskytuje v kopytě hniloba v míře, kdy by bylo třeba použít dezinfekčních prostředků. Pro maximální růst zdravého střelu je taktéž zásadní kontakt se zemí a pohyb.

Vlevo střel ořezaný před 4 týdny, vpravo střel dlouhodobě bez zásahu. Zdroj foto: Šárka Prokůpková
Vlevo je přední stěna příliš dlouhá, od země vzniká nadměrný tlak na špici a přední stěna nenarůstá těsně přilehlá ke kopytní kosti. Vpravo stejné kopyto po třetím trimu. Od korunky narůstá kopytní stěna přilehlá ke kopytní kosti a níže odrůstá starý nefyziologický úhel.
Zdroj foto: Šárka Prokůpková

Ad2) Kdy kopytní stěny nepřiléhají těsně ke kopytní kosti a vnitřním strukturám? Pozorování ukazují, že se to začne dít ve chvíli kdy kůň dlouhodobě při chůzi a hlavně při stání zatěžuje kopytní stěny více než chodidlo a střel nebo když zatěžuje převážně a pouze kopytní stěny.  Zpočátku to není viditelné, protože následky přetížení se projevují až časem, avšak vede to k různým stupňům defektů a k různým následkům jako jsou například sukně, praskliny, dlouhé špice, podtočené patky, změny průběhu osy prstu a podobně. Pokud kopytní stěny nepřiléhají k vnitřním strukturám, má to vliv i na tloušťku chodidla, protože když stěny tvoří sukně a rostou tedy do stran více než je fyziologické, chodidlo musí také růst do stran namísto, aby tloustlo. Navíc oddálením je oslabeno lamelární spojení s kopytní kostí.

Jak se tedy projeví dvě základní poučky v praxi? Cíl trimu je založen především na zkracování neustále dorůstajících kopytních stěn a odstraňování odumřelé rohoviny chodidla a střelu. Taková úprava kopyt se snaží nahradit a imitovat ideální přirozený obrus divokých koní. Pokud nechceme, aby se kopytní stěny přetěžovaly, je třeba zajistit, aby nenesly dlouhodobě nadměrně váhu koně a toho docílíme tím, že přeneseme váhu více na chodidlo a střel. Jednoduše řečeno znamená to při každém trimu kopytní stěny dostatečně zkrátit a tím odlehčit.

Základní postup při P3Trimu

1) Očistíme důkladně celé chodidlo včetně patkových sedel od starého drolícího se chodidla. Tak se dozvíme o kolik jsou přerostlé kopytní stěny (obvodové stěny, patky, rozpěrky) a uvidíme reálnou konkávnost chodidla. Pokud konkávnost chybí, poukazuje to nejčastěji na tenké chodidlo, výskyt sukní nebo přítomnost starého zadrženého chodidla. Pokud se konkávnost v průběhu času za použití P3Trimu zvětší jen trochu, poukazuje to na skutečnost, že už samotná kopytní kost má malou konkávnost.

Vlevo chodidlo před očištěním, vpravo chodidlo po očištění. Pokud má kůň dostatek pohybu a stimulace kopyt povrchem, k drolení chodidla dochází přirozeně několikrát během roku v závislosti na vlhkosti. Zdroj foto: Šárka Prokůpková
Po očištění chodidla vidíme o kolik jsou přerostlé kopytní stěny a nemůže se stát, že bychom stěny zkrátili nedostatečně. Zdroj foto: Šárka Prokůpková

2) Zkrátíme rozpěrky na úroveň chodidla nebo je ponecháme 1 – 2 mm nad úrovní chodidla pokud chceme koni umožnit větší trakci. Rozpěrky by neměly být po trimu stejně vysoké jako kopytní stěny (kromě oblasti patek) nebo z chodidla vyčnívat nad úroveň vnějších kopytních stěn.

3) Odštípneme či odřízneme přerůstající patky, aby v patkách vznikla nosná dopadová plocha – trojúhelník patkového sedla a patek. Patky snížíme na úroveň chodidla popř. ponecháme 0 – 2 mm výšky kopytních stěn, podle toho, zda se jedná o koně s tenkým chodidlem či nikoliv. Patky nezaoblujeme. Zaoblení podtočených patek umocňuje jejich podtočení. Zaoblení patek může mít opodstatnění v případě špalkového kopyta, kdy kůň došlapuje od špic a vysoké patky mu brání v dopadu od patek. Dočasné zaoblování patek v takovém případě může koni usnadnit došlap od patek.

Vlevo patka před zkrácením a vpravo patka po zkrácení, Zdroj foto: Šárka Prokůpková
Kružnice zvýrazňují plochu patek a patkových sedel po trimu, Zdroj foto: Šárka Prokůpková

4) Zkrátíme zbytek obvodových kopytních stěn na úroveň chodidla.

5) Od úrovně patkových sedel zkosíme obvodové kopytní stěny. Míru zkosení je třeba zvolit podle toho, zda trim aplikujeme u koně poprvé, zda má kůň konkávní či plochá kopyta, dlouhou špici a podle množství pohybu. U plochých kopyt je dobré z počátku zkosit menší část šířky kopytní stěny a stejně tak u koní, kteří mají tolik pohybu, že si z části kopytní stěny obrušují sami. Například u koní, kteří nachodí na pastvině do 8 km denně a k tomu jsou využívání k rekreačnímu ježdění se osvědčilo zkosit většinu tloušťky kopytních stěn a ponechat pouze 1 – 2 mm.

Před zkosením a po zkosení. Zdroj foto: Šárka Prokůpková
Zdroj foto: Šárka Prokůpková
Zkosení kopytních stěn (anglicky bevel). Pohled na kopyto zepředu na řezu. Zdroj kresby: Šárka Prokůpková

Pomocí P3Trimu lze napravit většinu běžných kopytních deformací a patologií:

  • dlouhé špice
  • podtočené patky
  • kontrahované patky
  • sukně
  • tenká chodidla
  • praskliny
  • špalková kopyta a high/low syndrom (úspěšný management, úplná náprava většinou není možná, jelikož zde hraje roli i zkrácená šlacha hlubokého ohybače)
  • podotrochlóza (pokud poškození navikulární kosti nepřekročí určitou mez)
  • následky laminitidy v závislosti na míře poškození lamelárního spojení (je nutné nejdříve odstranit zdroj, tj. ve většině případů nadměrný příjem potravy)

P3Trim funguje zároveň jako prevence všech výše uvedených patologií. Například laminitidě nezabrání, ale pokud je kopyto drženo ve fyziologickém stavu tak následky laminitidy nejsou tolik závažné a fyziologická poloha kopytní kosti aktivně brání rotaci.

Aby mohl kůň nést větší porci váhy pomocí chodidla a střelu bez zhoršení chůze je zásadní, aby byly v pořádku vnitřní struktury, zejména prstní polštář, cévní systém a postranní kopytní chrupavky. Tyto struktury se podílí na rozptylování nárazů. Cévní systém zároveň slouží jako gelový polštář mezi kopytní kostí a chodidlem. Pokud je jejich funkce zhoršená stává se, že kůň chodí nějaký čas po aplikaci P3Trimu více opatrně. Je třeba brát tuto skutečnost v úvahu, dát koni dostatek času a pohybu po měkkém povrchu (ideálně písek, travnatý povrch), aby se tyto struktury zrehabilitovaly. Pokud má kůň tenké chodilo a majitel se nechce vzdát ježdění je potřeba koni opatřit ochranu pomocí botiček či nalepovacích podkov s podporou střelu. V mnoha případech je však vhodné koně několik měsíců ježděním nezatěžovat a dát mu čas na rehabilitaci. Některé patologie mají velmi závažné důsledky i pro celý zbytek těla a spěch se při rehabilitaci nevyplácí. Většina rehabilitací trvá 1 – 2 roky (odrostou cca dvě kopytní pouzdra) a poté je kůň ve většině případů opět plně v kondici. Vyplatí se tedy počkat.

Rehabilitace pomocí P3Trimu jsou velmi úspěšné. Záleží na tom po jak dlouhou dobu života měl kůň kopytní pouzdra v nefyziologickém tvaru a jak to stačilo ovlivnit vnitřní struktury a zbytek těla. Kopytní chrupavky mohou při nadměrné zátěži zkostnatět a jejich funkce rozptylování nárazů tím končí. Kopytní kost a navikulární kost mohou podlehnout osteoporóze. Taková postižení bývají nevratná a je potřeba budoucí využití koně přizpůsobit danému stavu.

Srovnání různých metod úprav kopyt koní

Zjistila jsem, že většina běžně používaných trimů bosých kopyt, se kterými se majitelé mohou setkat, do určité míry vždy funguje a všechny tyto trimy jsou schopné alespoň do určité míry zajistit nápravu. Spočívá to v tom, že cílem všech trimů je zkrátit přerostlé kopytní stěny. Některé trimy se však ukazují dlouhodobě nedostatečné, jelikož jsou sice schopné krátkodobě zlepšit stav velmi přerostlých a zdeformovaných kopyt, ale nedokážou je již uvést do fyziologického stavu a v takovém stavu je dlouhodobě udržet. To je často dáno buď nepochopením anatomických souvislostí nebo používáním nevhodných referenčních bodů. Někteří podkováři například upravují délku kopytních stěn vůči korunce. Korunka je však měkká pohyblivá struktura, která není ukotvena pořád na stejném místě. Pokud se tedy korunka nachází mimo svou fyziologickou pozici, stanovení délky stěn podle její linie nevede k nápravě kopytního pouzdra do fyziologického tvaru. Výzkum kopyt není zdaleka u konce a vyplatí se různé metody úprav srovnávat, abychom zjistili, které jsou pro koně s různým využitím dlouhodobě prospěšné a které nikoliv. Nezapomínejme však i na vliv podmínek chovu (množství pohybu) a výživy.

Metoda P3 Trim byla prozatím vyzkoušena u 35 koní. U všech koní jsou zaznamenávány velmi dobré výsledky. U některých kopyt je metoda prozatím používána po dobu kratší než rok avšak změny tvaru kopytních pouzder jsou viditelné a probíhají stejně jako u koní, kteří jsou touto metodou trimováni déle než jeden rok.

Při focení kopyt a rozhovorech s majiteli koní jsem si všimla různých odlišností při úpravách kopyt koní. Vypozorované rozdíly u ostatních metod dostupných v ČR oproti P3Trimu jsou následující (v případě zájmu uvítám více vypovídající fotografie od zástupců jednotlivých metod, popř. doplnění popisu jednotlivých metod):

1) podkovářský pastevní trim – někdy ztenčuje chodidlo, upravuje konkávnost, paušálně ořezává střel, někdy vyřezává část rozpěrek pod úroveň chodidla, někdy nechává patky 2-4 mm nad chodidlem, nepoužívá zkosení stěn a nezná tento nástroj a jeho funkci. Někdy používá mustangroll (zaoblení kopytních stěn) jako estetickou záležitost. Kopytní stěny vnímá jako primárně nosné. Styly podkovářského trimu se liší, dle konkrétního podkováře.

Zdroj foto: Šárka Prokůpková

2) Metoda Dr. Strasserové – ztenčování chodidla (chodidlo má u hrotu střelu po stlačení prsty pružit) a paušální ořezávání střelu při každém trimu, nepoužívá zkosení, mustangroll jako estetická záležitost

Zdroj foto: http://www.naturalhoof.co.nz/patrick.html

3) Mustang trim – paušální zaoblování patek, ponechávání „rampičky“ a patek 2-4 mm nad chodidlem, paušální ořezávání střelu, používá pro odlehčení kopytních stěn mustangroll.

Zdroj foto: Facebook KONĚ-Strouhání naboso

4) HGM trim – ponechávání patek 3 – 5 mm nad úrovní chodidla, ponechávání „rampičky“ (plynulého přechodu kopytních stěn ze čtvrtí k patkám) 1-3 mm nad chodidlem.

Zdroj foto: https://shonawatt.weebly.com/

Ukázky P3Trimu

Vlevo kopyto v nefyziologickém tvaru před trimem, vpravo po trimu.
Zdroj foto: Šárka Prokůpková
Vlevo kopyto v nefyziologické tvaru před trimem, vpravo po trimu.
Zdroj foto: Šárka Prokůpková
Vlevo chodidlo v nefyziologickém tvaru před trimem, vpravo po trimu,
Zdroj foto: Šárka Prokůpková
Vlevo kopyto v nefyziologickém tvaru před trimem, vpravo po trimu.
Zdroj foto: Šárka Prokůpková
Stejné kopyto před druhým trimem po 4 týdnech. Chodidlo se samovolně kontaktem s povrchem čistí. Započal proces rehabilitace.
Zdroj foto: Šárka Prokůpková
Vlevo před prvním trimem, vpravo před druhým trimem po 4 týdnech. Zdroj foto: Šárka Prokůpková
Kopyto jiného koně v téměř fyziologickém tvaru před trimem, vpravo po trimu. Zdroj foto: Šárka Prokůpková
Kopyto s mírně kontrahovanými patkami. Vlevo patky před trimem, vpravo po trimu. Zdroj foto: Šárka Prokůpková
Ukázka účinku P3Trimu v rozmezí 10 měsíců
Ukázka účinku P3Trimu po dvou trimech v rozmezí 2 měsíců

P3Trim je v souladu s výsledky výzkumu mnohých zahraničních vědců podkovářů a trimerů jako např. Dr. Robert Bowker nebo Pete Ramey.

Časté otázky a odpovědi

V čem je P3trim jiný od podkovářského trimu?

Podkovářský trim nepoužívá žádný nástroj k dlouhodobějšímu odlehčení kopytních stěn (mustangroll nebo zkosení). Zároveň za dostačující frekvenci trimu považuje 6-8 týdnů oproti P3Trimu, u kterého je to max. 5 týdnů u zdravého kopyta a i méně u kopyt v rehabilitaci. Základem podkovářského trimu je přesvědčení, že kopytní stěny jsou primárně nosné, a chodidlo a střelka pouze pomáhají nést váhu koně. P3Trim je naopak založen na vypozorované a vědecky doložené skutečnosti, že chodidlo a střelka jsou předurčeny k nesení větší porce váhy než kopytní stěny a pro kopyto je to zároveň dlouhodobě přínosné, protože časem nedochází k přetížení lamelárního spojení (závěsného aparátu) a nevznikají obecně známé a rozšířené patologie (praskliny, sukně, podtočené patky, atrofovaný prstní polštář, akutní schvácení apod.). Podkovářský trim také často zasahuje do zdravého chodidla a střelky. Ubírá tedy kopytu důležitou vrstvu, která pak není schopná koně ochránit před bodovým tlakem a neumožňuje mu dobře rozptylovat nárazy.

Proč není frekvence trimu 6-8 týdnů dostačující?

Úpravou kopyt simulujeme obrus kopyta, který je ve většině případů u koní v ČR nedostatečný, protože způsob chovu koním neumožňuje nachodit denně dostatečné množství kilometrů (cca 15-30 km). Pokud je domestikovaný kůň využíván k pravidelnému ježdění plus má např. dostatek pohybu na pastvě, je reálné, že si kopyta bude z vetší části obrušovat pohybem a třením o povrch a trim tedy v takovém případě nemusí nutně probíhat každých 4-5 týdnů. Skutečnost je však taková, že většina koní dostatečný počet kilometrů nenachodí a pokud trim probíhá každých 6-8 týdnů, kůň dlouhodobě přetěžuje kopytní stěny. Vliv přetížení se v čase kumuluje a objevují se různé deformace kopytního pouzdra, které mají později vliv i na další části těla a celkové zdraví koně.

Pomůže P3Trim u koně, který má tenké chodidlo?

Ano. Při pravidelné aplikaci P3Trimu se přestanou tvořit sukně a kopytní stěny narůstají těsně ke kopytní kosti a ostatním vnitřním strukturám. Chodidlo se tak nemusí roztahovat do šířky či délky a při dostatečném pohybu naopak časem ztloustne a chrání koně před nerovnostmi povrchu. Výjimkou jsou koně s metabolickým syndromem, u kterých nebyl odebrán zdroj metabolických potíží, tj. pastva či jiný bohatý zdroj živin. Takovým koním se tvoří sukně i při aplikaci P3Trimu. Je to pravděpodobně způsobováno kombinací vlivů. Lamelární spojení je oslabené a i nepatrný tlak povrchu umožňuje vznik sukní. Je možné, že hormonální nerovnováha i přímo ovlivňuje tvorbu chodidla či funkci krevního oběhu. P3Trim však u takových koní zajistí alespoň prevenci akutního schvácení s rotací kopytní kosti, protože kostra koně není zavěšena v kopytních pouzdrech. Při odebrání pastvy, bohatého zdroje živin či při dostatečnémmnožství pohybu (nastolení rovnováhy mezi příjmem a výdejem živin) P3Trim umožní správnou funkci chodidla i u koní s původně metabolickým syndromem.

Bude po sundání podkov a aplikaci P3Trimu kůň dobře chodit?

Koně kteří nosí po určitý kontinuální čas podkovy mají oslabené chodidlo, střelku a často i krevní oběh. Při přechodu naboso je potřeba koni dát dostatečné množství času na rehabilitaci. U koní, kteří nosí podkovy jen pár měsíců je rehabilitace kratší a méně omezující než u koní, kteří nosí podkovy několik let. Podle délky doby, po kterou kůň nosil podkovy se lze po sundání podkov pozorovat u různých koní různý stupeň nepohodlí. Příklad z praxe 1:  kůň, který nosil podkovy cca 3 roky chodil 3 měsíce velmi opatrně na tvrdém a kamenitém povrchu. Po trávě se pohyboval normálně a majitelka nepoužila při rehabilitaci botičky. Kůň byl po celou dobu využíván k lehkému rekreačnímu ježdění, vyjma jednoho týdne, kdy mu hřály patkové cibule. Příklad z praxe 2: kobylka, která nosila podkovy 12 let byla po sundání podkov citlivá i na travnatém povrchu po dobu cca 2 měsíců. První týden po sundání podkov a prvním trimu se moc po travnatém výběhu nepohybovala a často spíše postávala. Postupně se začala popásat a chodit. Na tvrdém povrchu a kamení extrémně citlivá. Majitelka nadále využívala kobylku k lehké práci na písčité jízdárně a při ježdění používala boty, které kobylce velmi pomáhaly. První dva měsíce se kobylka pohybovala i po jízdárně více ztuhle než před sundáním podkov. Po uplynutí 3 měsíců se pohyb začal lepšit a vracet do normálu. Některým koním je třeba dát na dobu několika měsíců od ježdění úplnou pauzu a chodit s koněm pouze na procházky na ruce. Ideální povrch pro přechod naboso je písek. Málokdo však má v ustájení písčitý povrch a funkční alternativou je travnatá pastvina bez kamenů. Přechod naboso či rehabilitace bosého koně s patologickými kopyty mohou být pro koně zpočátku náročné. I majitel by se měl na proces dobře psychicky připravit. Koni většinou stačí umožnit klidný pobyt a pohyb na komfortním povrchu. Často není nutné snažit se kopyt ihned chránit botičkami. Je užitečné koně sledovat a pozorovat jak proces obnovy funkce kopyt probíhá. Struktury kopyta mají velkou schopnost obnovy a okamžitě reagují na nové podmínky (stimulace chodidla, střelky a krevního oběhu). Některým koním se po sundání podkov nějakou dobu odlamují kopytní stěny, protože jsou oslabené, některým koním se může vytvořit absces. To jsou všechno přirozené procesy, které majitele nemusí znepokojovat. Jak se kopyto rehabilituje všechny tyto projevy postupně mizí a již se neopakují. Skutečnost, že mnozí koně zažívají při rehabilitaci či po sundání podkov velký diskomfort nám ukazuje, jak je důležité se věnovat prevenci a na prvním místě nedovolit, aby se kopyta koní dostala do stavu, kdy nejsou schopni kopytní struktury  bezbolestně používat k funkci, ke které se vyvinuly.

Nebude to koně bolet, když zkosím kopytní stěny?

Při přechodu na P3Trim se osvědčuje provést první trim v menší míře a při zkosení ponechat koni 3 mm šířky kopytních stěn namísto rovnou pouze 1 mm. Zároveň je lepší ponechat koni kopytní stěny v patkách cca 1 – 2 mm na úrovní zdravého chodidla, na místo trimu patek až k rovině zdravého chodidla. Tím umožníme koni vyrovnat se s novým rozložením váhy na kopytní struktury. Pokud jsou kopyta koně ve výrazném nefyziologickém tvaru (velmi dlouhá špice, podtočené patky, tenké chodidlo, nevyvinutý prstní polštář), je kůň často několik měsíců citlivější na tvrdém a kamenitém povrchu. Pokud kůň chodí více opatrně nemusí to znamenat, že koně chůze za každých okolností bolí. I nervová zakončení v kopytě musí obnovit rovnováhu při vnímání povrchu a zahraniční profesionálové jsou přesvědčeni, že kůň může po nějakou dobu zažívat vjem podobný brnění.

Můžu trim provádět i u podkovaného koně?

P3Trim nejde aplikovat před připevněním podkovy. Připevnění podkovy vyžaduje, aby kopytní stěny celou svou šířkou a po celém obvodu kopyta přiléhaly k podkově.

Mohu po provedení P3Trimu hned jezdit nebo je potřeba dát koni pár dní klid?

Možnost ježdění je závislá na zdravotním stavu kopyt. Pokud mají kopyta tvar blízký fyziologickému, je ve většině případech možné na koni jezdit hned po první aplikaci P3Trimu. Pokud je tvar kopyt nefyziologický, může být vhodné dopřát koni určitou dobu na rehabilitaci. Pokud je P3Trim u koně aplikován dlouhodobě, ježdění je možné hned po trimu.

Co je to patkové sedlo?

Patkové sedlo je označení pro část chodidla, kde se sbíhají rozpěrky a patky. Je to růžek chodidla v patkách. V tomto místě se často kumuluje staré chodidlo. Pokud nejsou patková sedla před trimem důsledně zbavena staré rohoviny, můžeme pak nedostatečně zkrátit kopytní stěny v patkách a časem přispívat ke vzniku nefyziologicky vysokých patek.

Šipky míří na patková sedla