• +420 721 485 602
  • info@srovnejkopyta.cz

Krátký vhled na příčiny vzniku a možnosti nápravy špalkového kopyta

Krátký vhled na příčiny vzniku a možnosti nápravy špalkového kopyta

Napsala Šárka Prokůpková

V návaznost na příběh Michaely a Dukáta http://srovnejkopyta.cz/2020/01/pribeh-spalkoveho-kopyta/ jsem sepsala pár základních informací o příčinách vzniku špalkového kopyta a možnostech nápravy z několika publikací, které mám k dispozici.

Náprava špalkového kopyta během 16 měsíců. Kůň měl špalkové kopyto od hříběcího věku až do dospělosti z důvodu poškození supraskapulárního nervu, ke kterému došlo pravděpodobně při narození. Náprava byla provedena kombinací trimu a masáží. V tomto případě již nedojde k výraznějšímu zlepšení. Zdroj: Care and Rehabilitation of the Equine Hoof

V knize Care and Rehabilitation of the Equine Hoof od Peta Rameye v kapitole věnované přímo špalkovým kopytům se můžeme dočíst, že ve většině případů špalkové kopyto nezačne vznikat primárně kvůli problému s kopytem samotným, ale kvůli pohybovému stereotypu, kdy kůň je stranově nevyvážený či ztuhlý (přirozená křivost nebo úraz) a jedná část těla dělá delší krok než strana druhá. Může se to týkat jedné strany těla a kopyta na stejné straně, ale i křížem, kdy problém v těle je na pravé straně, ale špalkové kopyto se vytvoří na levé noze a naopak. Velmi častá je kombinace high/low heel, tj. jedno kopyto špalkové a druhé s podtočenými patkami s dlouhou špicí. Výčet známých příčin vzniku špalkového kopyta jsou:

– úraz v horní části končetiny (častý vliv)

– úraz ramene nebo poškození supraskapulárního nervu (častý vliv)

Supraskapulární nerv. Zdroj: https://www2.aofoundation.org/wps/portal/surgery

– problémy se zuby (častý vliv)

– dlouhodobá nesprávná úprava kopyt

– špatně padnoucí sedlo (častý vliv)

– nerovnovážný sed jezdce

– hniloba v kopytě        

– preference postoje hříbat při pasení (častý vliv)

Když se narodí hříbě, jeho genetická výbava předpokládá, že se okamžitě vydá na pochod se stádem a rohovina kopyt roste rychle, aby stačila vyvažovat obrus a zvýšenou zátěž (pohyb a růst).  U některých hříbat se tak mohou patologická kopyta vyvinout během prvního měsíce po narození, pokud je zároveň zanedbáván trim. Současně si hříbě může vytvářet špatný pohybový stereotyp společně s pasením, kdy má vždy stejnou nohu nakročenou vpřed a druhou vzad. Pokud se později přidá nedostatek pohybu (dlouhý pobyt ve stáji), nerovnoměrné zatížení či přetížení koně a úraz, všechny vlivy se sčítají a postupně přispívají ke stupňování závažnosti špalkového kopyta. Video z pasení zde:

Na fotce můžeme vidět nepatrný rozdíl ve tvaru kopyt již u malých hříbat. Také usazení spěnkové a korunkové kosti u levého kopýtka prozrazují náběh na špalkové kopyto.
Zdroj:  The Essential Hoof Book s dovolením vydavatele Trafalgar Square Books. Anglická verze knihy k dispozici na https://www.quillerpublishing.com/.

Vývoj špalkového kopyta bývá snahou koně vybalancovat nerovnováhu v těle. Je potřeba pustit se do detektivní práce a snažit se příčinu nalézt. Špalkové kopyto může dosáhnout různých stupňů závažnosti (1- 4). Při stupni 1 a 2 může kůň fungovat většinou bez omezení. Při dlouhodobém stavu a stupni 3 a 4  dochází již k remodelaci kopytní kosti a významným negativním vlivům na navazující tkáně a části těla. Funkce kopyta (funkční pohyb a absorpce nárazů) je narušena.

Zdroj:  The Essential Hoof Book s dovolením vydavatele Trafalgar Square Books. Anglická verze knihy k dispozici na https://www.quillerpublishing.com/.

Současně s nápravou pohybového stereotypu formou protahovacích cviků (při ježdění, na ruce), fyzioterapií, masáží atd. je základní doporučení pro trim postupné snižování patek, snaha o umožnění dopadu kopyta na patky a návrat kopyta a jeho vnitřních struktur do stavu co neblíže fyziologickému.

Špalkové kopyto mívá v menší či větší míře (dle stupně) tenké chodidlo, atrofovanou střelku, uskřinuté postranní chrupavky, zvyšující se tah hlubokého ohybače a přetíženou špici z důvodu nepohodlí či bolesti v patkové části a jiné části těla. Nápravný trim musí být pozvolný, aby koně ještě více neodrazoval na patky stoupat. Kniha The Essentials Hoof Book uvádí, že v případě, kdy kůň má dlouhodobě špalkové kopyto stupně 3 a 4 může být nemožné dosáhnout nápravy pouhým trimem a je nutné zasáhnout chirurgicky např. formou tenotomie, tj. naříznutí šlachy hlubokého ohybače.

Pokud má kůň určitou tělesnou disbalanci od malička, se kterou není pracováno a zároveň dochází k opakované nedůsledné úpravě kopyt tj. kopytní stěny nejsou důsledně zkracovány na úroveň chodidla, patky ponechávany opakovaně příliš vysoké, trimer / podkovář nepozná kde je úroveň zdravého chodidla, dochází postupně ke stupňování závažnosti špalkového kopyta vlivem této nesprávné úpravy.

Špalkové kopyto může vzniknout i pouze špatnou úpravou kopyta. To následně může způsobit disbalanci či přetížení jinde v těle. Funguje to obousměrně:

  • příčina v těle – nepravidelný chod – špalkové kopyto
  • vývin špalkového kopyta nesprávnou úpravou – disbalance jinde v těle – změna chodů – případný úraz

Níže ukázka hledání roviny zdravého chodidla, jehož správné určování při pravidelném trimu může předejít vzniku špalkového kopyta nebo špalkového kopyta vyššího stupně. Fotografie nezobrazují přesný návod na okamžitý trim. Ten by byl v tomto případě příliš radikální. Nicméně ukazuje souvislosti a znázorňuje jakým způsobem byl trim u kopyta zanedbán. Kopyto na foto 1 a 2 vypadá, že má velmi silné chodidlo. Foto 3 a 4 ukazuje, že velká část chodidla bylo staré sypající se chodidlo, které nebylo dlouhodobě z kopyta odstraňováno a kopytní stěna byla ponechávána přerostlá, tj. včetně patek. Po odstranění starého chodidla se odkryla rovina zdravého chodidla, do kterého se nezasahuje. Odhalila se skutečná tloušťka chodidla a skutečná výška přerostlé stěny a patek. Poslední fotka ukazuje kopyto ve fyziologickém postavení po odstranění podpatku, který tvořili přerostlé patky.

Zdroj: https://www.naturalhorsetrim.com/Michael_Savoldi_uniform_sole_thickness.pdf

Řešením špalkového kopyta není podkování. To může být pomocníkem na cestě nápravy například, když je třeba ochránit špici kopyta před nadměrným opotřebením, viz v případě Dukáta.

Z dostupných informací vyplývá, že pokud chceme obecně předcházet vzniku špalkových kopyt nebo stupňování stavu, je zásadní pokud možno pozorovat koně již od narození, zajišťovat dostatek pohybu, funkční úpravu kopyt (nepěstovat přerostlá kopyta), aplikovat odpovídající zátěž a trénink (pasující sedlo, vyvážený sed jezdce, předcházení úrazům, náprava křivosti koně, podpora rovnoměrného kroku).

Řešení špalkového kopyta u dospělého koně, který jej má dlouhodobě, vyžaduje detektivní práci, tj. hledání příčiny a detailní posouzení stavu. Snaha o nápravu zahrnuje kombinaci funkční úpravy kopyt, fyzioterapii, masáže, cvičení na eliminaci křivosti, případně chirurgický zákrok, dle závažnosti stavu a stupně špalkového kopyta.

Otázky k zamyšlení a dalšímu průzkumu:

  • dá se šlacha protáhout či jsou to svaly, které se dají protáhnout?
  • pokud šlacha nejde protáhnout, jakto že se zkrátí? Nezkrátí se spíše navazující svaly?
  • jaká konkrétní cvičení a masáže lze aplikovat při rehabilitaci špalkového kopyta?
  • do jakého věku koně lze špalkové kopyto úspěšně úplně rehabilitovat, od jakého věku jen udržovat v nezměněném stavu a od jakého věku je poslední šancí tenotomie šlachy?
  • za jak dlouho si hříbě vytvoří nesprávný pastevný stereotyp a proč? Nedosáhne hlavou na zem? Šlacha je zkrácená od narození a stereotypní postoj s jednou nohou zakročenou je jediný pohodlný?
  • měl by být kůň se špalkových kopytem zařazován do sportu?

Zajímavé odkazy:

  • Tato studie z Japonska v Aj zjistila, že 179 hříbatům z celkových 1 118 kusů bylo mezi lednem a červnem, kdy studie probíhala, diagnostikováno špalkové kopyto. Nejčastějším stupněm závažnosti špalkového kopyta byl stupeň 2 a hříbata si tento stupeň vyvinula do 3 měsíců po narození. Hlavním důvodem většího počtu stupňů 2 bylo, že ranná fáze špalkového kopyta byla přehlédnuta nebo se špalkové kopyt vyvíjelo rychle a nebyly včas podniknuty kroky k jeho nápravě: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4013959/
  • o špalkovém kopytě v Aj z The Horse. Zdůrazňována je včasná detekce, u mladých hříbat může pomoci bandážování, které podporuje uvolnění šlachy hlubokého ohybače, úprava kopyta v intervalu do 4 týdnů, pokud hříbě zatěžuje více špici tak pomocí podkovy mohou být patky dočasně přizvednuty, aby se tah hlubokého ohybače snížil a hříbě začalo zatěžovat rovnoměrně celé chodidlo včetně patek, spolupráce podkováře a veterináře: https://thehorse.com/117078/managing-the-club-foot/