• +420 721 485 602
  • info@srovnejkopyta.cz

Obnovte přirozenou funkci kopyta

Obnovte přirozenou funkci kopyta

Pro časopis GRANDPRIX napsal JULIEN EPAILLARD

Julien Epaillard je francouzským parkurovým jezdcem a členem francouzského týmu CSO. S jízdou na koni začal, když byl velmi mladý. Rodiče ho trénovali od dětství v jejich jezdeckém centru v Cherbourgu v Normandii a rychle se vyšplhal mezi nejlepší jezdce světa. V posledních třech letech závodí se svými koňmi naboso a své zkušenosti popisuje v článku pro časopis GRANDPRIX v květnu 2022.

Před třemi lety jsem se, po vzoru mého kamaráda Michaela Hecarta, rozhodl zout všechny mé koně z podkov. Nejdříve jsme vypadali trochu jako blázni. K přechodu na boso se připojili i další dva jezdci, kteří v současné době dominují v nejvyšších parkurových soutěžích Longiness, švéd Peder Fredericson a Henrik von Eckermann, což jsou korunovaní šampioni z olympijského týmu z letních Olympijských her z Tokya. Myslím, že jejich úspěch je pro mnoho lidí podnětem k zamyšlení. Zutí koní z podkov není jednoduchá záležitost. Vyžaduje to promyšlený proces. Po zutí z podkov je potřeba na kopytech odvést spoustu práce a výsledek se nedostaví přes noc. Pro koně, který nosil podkovy celý život, je to obrovská změna, která vyžaduje pozornost a péči. Doba a průběh adaptace závisí na konkrétním případu. Koni Usual Suspect d´Auge adaptace trvala 6 měsíců. Jelikož to je kůň z našeho rodinného chovu, neváhal jsem investovat tento čas, protože jsem věděl, že to přispěje k prodloužení jeho sportovní kariéry.

Kůň je, jako kopytník, podkováván staletí. Náš tým je přesvědčen, že kůň byl měl chodit přímo po chodidle. Chodidlo má svou funkci; pokud má kůň střelku a patkové cibule, znamená to, že jsou k něčemu určené! Pomocí našeho přístupu se snažíme obnovit přirozenou funkci kopyta a při každém trimu přerušujeme kontakt kopytních stěn se zemí. Po třech letech zkušeností vidím, že jen málokdy potřebují naši koně zaléčit klouby a šlachy, ačkoli v minulosti museli injekčně dostávat léky každé dva měsíce. Během minulého roku se v celém týmu vyskytly pouze tři situace, kdy bylo potřeba některého koně zaléčit. Za podmínky, že máte kopyta koně pod dohledem, můžete úspěšně udržovat a využívat koně bosého. Klouby a šlachy méně trpí. Například kůň Safari d´Auge vždy trpěl pohybovými problémy. Dnes je mu šestnáct let a i nadále skáče s chutí a talentem, což by nebylo možné, pokud by zůstal podkovaný.

V naší stáji Haras de la Bosquetterie jsou koně trimování kompetentními  profesionály každých 14 dní. Netvrdím, že ostatní podkováři jsou nekompetentní, ale přístup, který používáme vyžaduje jinou formu vzdělání a jiný přístup. Ve skutečnosti i další podkováři v mém okolí se o metodu bosého trimu zajímají a má podiatrička je vyučením také podkovářka. Myslím však, že je důležité, aby došlo v této profesi k přehodnocení přístupů.

Když pozorujeme během závodů naše koně, všímáme si, že na kamenech se pohybují s větší opatrností než okovaní koně. Když jedu na svém koni po cestách ze stáje na jízdárnu, často mě předjedou jiní jezdci, ale na dráze je velmi rychle dojedu (směje se).

Myslím, že pro jízdu naboso po travnatých površích se také brzy najde řešení. Závodění na bosých koních je v ranném stádiu, ale výzkum pokračuje docela rychle, hlavně co se týče materiálů. Často si povídáme s Pederem Fredericsonem a Henrikem von Eckermannem, a také s Conor Swailem, který je na páté příčce ve světovém žebříčku a hodně vyhrává v Severní Americe. Nejsem zastánce názoru, aby se přestalo závodit na trávě, naopak. Mnoho legendárních závodů, ve kterých má náš sport kořeny, se konalo právě na travnatém povrchu, jako například CSIO5 v La Baule, Aix-la-Chapelle a Římě nebo CS15 v Dinardu a Madridu. Myslím, že tato tradice by v těchto závodech měla být zachována. Nicméně připevňovat na kopyta koní, kteří skáčou překážky o výšce 1,60 m, kus železa, považuji v těchto dnech za úplně zastaralý přístup. Celý jezdecký průmysl se musí o problematiku kopyt zajímat, včetně podkovářů, kteří se nemusí obávat o svá zaměstnání. Jde tu o zdraví koní. Zvířat, která milujeme.

časopis GRANDPRIX

Juline Epaillard popisuje trim ve videu (francouzsky). Prosím případné kopytní nadšence se znalostmi francouzštiny o sdílení překladu v písemné formě:

Překlad slov Juliena ve videu do ČJ: Zdravím všechny. Kontaktujte mě s dotazy, zvláště ti, kteří se do sundání podkov chcete pustit. Vím, že je spousta odmítačů, kteří tvrdí, že koně potřebují být nakovaní, aby byl dodržen správný průběh osy prstu a zaúhlení kopyt. Ale my si myslíme, že kůň se má stavět především na celé chodidlo. Používáme speciální metodu strouhání, na které však není nic mimořádného.

Máme tu kobylku, která nebyla delší dobu strouhána a je čas ji znovu vystrouhat. Ukážu vám, jak to dělám. Máme velmi dobré výsledky. Koně jsou všichni v pořádku, pár koní na závody ještě stále koveme, ale většina je bez podkov.

Vidíte silnou vnější stěnu. Já začínám odstraněním rozpěrek. Odstraním rozpěrky směrem k patkám přímou linií. Potom odstraním všechno co je přerostlé po obvodu kopyta. Odstraníme všechno kam podkovář dává hřebíky. Jestliže máte závody na trávě, musíte stěnu nechat dorůst, abyste mohli koně nakovat. Stěny zkosím pod úhlem 45 stupňů… je vidět, že nejsem podkovář, ale dělám to tak, aby koni bylo dobře. Je to už rok, co nekovu a mám úžasné výsledky. Začal jsem s jedním kulhajícím koněm, kdy veterinář už nevěděl, jak mu pomoci. Dnes kůň už nekulhá a opět závodí.

A aby mohl kůň došlápnout na celé chodidlo, zkosím stěnu pod úhlem 45 stupňů, a nechci aby patky zůstaly po odstranění rozpěrek přerostlé na vnější straně, tady zkosíme přibližně pod úhlem 30 stupňů. V porovnání s okovaným koněm je v patkách daleko větší laterální pohyb a klouby budou mnohem méně trpět. Zkosenou stěnu po obvodu zahladím. Někteří koně mají potíže celý život, protože zatěžují primárně kopytní stěny. Někteří sundání podkov snesou dobře, ale poté se to zhorší. Někteří mají na začátku  problémy a pak se to zlepší. Vždy můžeme mít mnoho pochybností, ale 100% koní je na tom po sundání podkov zdravotně lépe.  

Za překlad děkuji paní MUDr. Zuzaně Glezgové

Krátký film o Pederovi Fredericsonovi

Zdroj článku v anglickém jazyce: Katie Pontone a Holly Coetze

Šárka Prokůpková

1 comment so far

Leave a Reply