Rozhovor s Guyem Karshem vedla Šárka Prokůpková z www.srovnejkopyta.cz
Jednoho slunečného listopadového dne roku 2024 jsem dorazila do areálu poblíž Tel Avivu, kde Guy Karsh, oddaný odborník na péči o kopyta, připravuje izraelské policejní koně na jejich každodenní službu. Díky jeho pečlivému přístupu jsou tito čtyřnozí partneři vždy připraveni vykonávat svou náročnou práci s jistotou a spolehlivostí. Tento článek nabízí vzácný pohled na roli, kterou koně hrají v izraelském policejním sboru, a i do odborných znalostí, které jsou nezbytné při jejich podkování.

Guyi, děkuji, že jsi mě sem vzal. Jak dlouho pracuješ jako podkovář?
Pracuji jako podkovář už 31 let. Jsem druhá generace – můj otec byl také podkovář. Jako malý chlapec jsem ho často sledoval při práci. Velmi mě to bavilo a myslím, že právě tehdy jsem získal svou vášeň pro podkovářství a péči o koňská kopyta.
Co je potřeba k tomu, aby se člověk stal profesionálním podkovářem v Izraeli?
Tato profese není v Izraeli oficiálně regulovaná – podkovářem se tedy může stát v podstatě kdokoli. Kdo se jí ale chce věnovat naplno a vykonávat ji kvalitně, většinou odjíždí studovat do zahraničí, nejčastěji do Spojených států. Tam absolvují odborné kurzy, které mohou trvat od dvou týdnů až po dvanáct měsíců – podle zkušeností dané osoby a úrovně daného programu.
Ti, kteří to s tímto povoláním myslí vážně, se většinou i po absolvování kurzu dále průběžně vzdělávají celý život. Já osobně jsem absolvoval dvouměsíční kurz v USA u Dr. Douga Butlera a Bruce Daniela. Později jsem pokračoval v dalším vzdělávání prostřednictvím seminářů v USA i Evropě – a ani dnes s tím nepřestávám. Každý rok se účastním několika odborných akcí. Mezi mé učitele patří například Mich Taylor, Craig Trnka, Josef Luber, Hans Kasteljink, Jenny Hagen nebo Chris Gregory.
Vzdělávám se neustále. Je důležité znát historii a tradici v podkovářství, ale zároveň si uvědomit, že technologie pokročila a my bychom měli těchto možností využívat. Samotné pozorování koně okem během pohybu často nestačí – oko nezachytí jemné detaily, které mohou být pro zdraví a rovnováhu kopyt zásadní.
Proto je dnes důležité zapojit do praxe technologie: fotografie, zpomalené videozáznamy pohybu, senzory sledující zátěž jednotlivých končetin nebo systémy zaznamenávající data při chůzi. Tyto nástroje nám pomáhají lépe pochopit, jak kůň své nohy používá, a díky nim můžeme být při trimu a podkování mnohem přesnější.
Zásadní je také umět rozpoznat, popsat a otevřeně přiznat případné deformace kopytního pouzdra – pokud se vyskytují. Někteří podkováři je automaticky připisují genetice, ale velmi často jsou tyto deformace výsledkem vnějších vlivů během života koně – zejména příliš dlouhých intervalů mezi úpravami kopyt nebo podkováním.
Kdy jsi začal s podkováním policejních koní?
S podkováním kopyt policejních koní jsem začal před 29 lety – a byla to vlastně náhoda. Jednoho dne mi zavolal trenér policejních koní, že mají problém s jedním z koní a potřebují pomoc. Přijel jsem a práce se povedla. Od té doby podkovávám všechny policejní koně v Izraeli.
Kolik policejních koní dnes v Izraeli je? A kolik podkovářů se o ně stará?
Na začátku bylo ve službě 26 koní, dnes jich je už kolem 70. V celé zemi – včetně palestinských území – je odhadem asi 100 000 koní. Podkovářů, kteří se této práci věnují na plný úvazek, je přibližně 40, a kolem 70 dalších pracuje na půl úvazku. V současnosti jsem ale jediný podkovář, který se stará o policejní koně v Izraeli.
Mají majitelé koní v Izraeli zájem o to, aby jejich koně chodili naboso? Jsou někteří z nich nadšení pro tento přístup, podobně jako v jiných zemích?
Pro mě není chov koně naboso žádnou novinkou ani alternativou. Moji vlastní koně chodí naboso – ale je pravda, že na nich nejezdím.
Někteří majitelé koní tady v Izraeli mají občas problémy s podkováři nebo s tím, jak kopyta jejich koní vypadají po úpravě. Ale nakonec vždy záleží na tom, co opravdu funguje – pro koně i pro jezdce.
Někteří majitelé zkusili chovat své koně bez podkov, ale koně začali brzy kulhat nebo byli ve velkém diskomfortu, a tak se majitelé ke kování zase vrátili. Terén je tu velmi suchý a tvrdý, takže většina koní je prostě podkovaná. Otázkou pak zůstává spíš to, jestli jsou podkováni dobře, nebo špatně.

Je běžné dokumentovat tvar kopyt pomocí fotografií, aby bylo možné sledovat změny v čase?
Když začínám pracovat s novým koněm, často si jeho kopyta nafotím. A pokud je to potřeba, požádám majitele, aby nechal udělat rentgenové snímky. Také používám Werkmann hoof beat.
Jinak ale kopyta téměř nikdo nefotí – většinou na to není čas. Spousta lidí mě žádá, abych napsal nějakou příručku nebo brožuru o nejčastějších problémech s kopyty, třeba o hnilobě střelu nebo o různých řešeních. Ale bohužel – na to zatím nemám čas. Možná jednou, až budu v důchodu.
O jakých tématech se v podkovářství v Izraeli i ve světě nejvíce diskutuje? Jaké jsou hlavní problémy v běžné podkovářské praxi a co by se mělo zlepšit?
Ano, podkováři spolu určitě vedou debaty o různých tématech. V Izraeli se často bavíme o tom, jak hydratovat kopyta – máme tu velmi suché podnebí, takže řešíme, jak předcházet prasklinám a poškození suché kopytní stěny. Častým tématem je také ošetřování hniloby střelu.
Jaká plemena používá izraelská policie a proč právě ta?
V minulosti zkoušeli různá plemena – Hannoverské koně, různé typy teplokrevníků i Quarter horse. Ale před patnácti lety padlo rozhodnutí pro Fríské koně. Jsou klidní, snadno ovladatelní a jejich povaha se velmi dobře hodí pro práci u policie.
S jejich podkováním to ale nebylo úplně jednoduché. Musel jsem přijít na to, jak je udržet ve formě, protože mají sklony ke vzniku sukní. Výzvou je také jejich příprava na práci na tvrdém povrchu, jako je asfalt. Pro koně je přirozenější pohyb na měkké půdě, ale od policejního koně očekáváte, že bude pracovat na tvrdém terénu, ve městě, mezi davy lidí, že zvládne rychlé obraty a bude spolehlivý za každých okolností. Na to je potřeba ho cíleně připravit.

Jak vypadá život policejního koně od hříběcího věku? Jaká je typická chovatelská praxe?
Koně se sem dovážejí z Holandska. Nerodí se zde. Jsou sem letecky přepraveni, když jsou jim 2 roky. Jejich výcvik začíná zde v Izraeli. Jsou trénováni trenérem westernového stylu ježdění a policie později používá westernová sedla. Je to velmi praktické, protože pokud například lidé na demonstraci chtějí stáhnout policistu z koně, může se chytit hrušky sedla a zůstat na koni. Koně se zde do 3 měsíců naučí všem základům, včetně spolehlivého zvedání kopyt. V Holandsku se jim o kopyta moc nestarají. Koně sem přijíždějí s velmi přerostlými kopyty. Je to opravdu hrozné. Péče o kopyta těchto mladých Fríských koní není dobrá. Ale mají jich stovky. Takže je možné, že je prostě pokaždé všechny netrimují. Sám držím policejní koně v 6ti týdenním cyklu. Po jednom měsíci v Izraeli je poprvé podkovu obyčejnou kovovou podkovou, aby si na to zvykli. Poté absolvují výcvik druhého stupně, který je připravuje na práci policejního koně, což obvykle trvá 7–12 měsíců. Během tohoto tréninkového období koně hodně střídají terény. Pracují na nerovném povrchu a pískovém povrchu v aréně, takže klasická kovová podkova je pro to vhodnější. Po dokončení základního výcviku je pak podkovávám specifálními gumovými podkovami.
Kdo v Holandsku vybírá koně?
K tomu je přidělen tým, jehož součástí je i veterinář. V současné době máme 69 valachů a 1 klisnu, které pravidelně vyšetřuje náš veterinář Tal Levy. Veterinář při výběru v Holandsku provádí všechny běžné známé testy, jako jsou ohybové testy, rentgen kopyt, kontroluje celé tělo koně pohmatem a v druhé části tým testuje povahu koně pomocí série cviků rozložených do jednoho týdne. Celé testování trvá týden. Důležité je ověřit zdraví koně, ale stejně důležitá je schopnost koně učit se a zvykat si na strašidelné věci a trénovat.
Jaké podkovy nosí policejní koně?
Po mnoha experimentech s klasickými kovovými podkovami, plastovými podkovami a podkovami nalepovacími jsme nakonec použili 2,5 cm vysokou gumovou podkovu s kovovou vložkou uvnitř. Policejní koně tráví většinu své pracovní doby na tvrdých površích, jako je asfalt a beton. Je do jisté míry přirozené a zdravé, že kopyto na určitých površích trochu kloužou, ale policejní koně potřebují přilnavost, aby mohli rychle reagovat, zejména při práci s davy v ulicích. Koně musí v ulicích izraelských měst provádět širokou škálu pohybů, které zahrnují otáčení, zastavování a couvání. Kovové a plastové podkovy jednoduše nedokážou poskytnout dostatečnou přilnavost. Byli jsme spokojeni s nalepovacími podkovami, ale lepidlo nedokázalo podkovy na kopytě spolehlivě dlouhodobě udržet a koně je ztráceli. Nejde jen o síly působící na podkovu a kopyto během pohybu, ale koně tráví určitou dobu ve stoje a honí mouchy nebo někdy nervózně hrabou do tvrdé země, což způsobuje, že plastové a nalepené podkovy odpadají. Kvůli suchému klimatu a suché rohovině kopyta se velmi často stávalo, že když podkova spadla, oddělila se z kopyta i s kusem kopytní stěny. Stěny pak byly olámané a praskaly. Gumové podkovy, které teď používám zdaleka nejsou šetrné ke kopytům a nejsou nejlepším řešením, pokud jde o jejich zdraví, protože výrazně zvedají chodidlo a střelku ze země, což časem způsobuje problémy (kontrahované patky). Ale drží velmi dobře a koně je neztrácejí. Snažím se udržovat kopyta co nejvíce zdravá a ve skutečnosti to všechno začíná dobrým trimem a včasným překováním. Překování provádím každých 6 týdnů, ne déle, protože by se kopyto při delších intervalech překování výrazně deformovalo. Deformace kopyt policejních koní lze pozorovat u většiny z nich, ale je to udržitelné a zdá se, že stupeň deformací, které se na kopytech vyskytují, neohrožuje jejich funkci.

Můžeš popsat pravidelnou péči o kopyta izraelských policejních koní? Co to obnáší?
Překování provádím každých 6 týdnů. Nejprve můj asistent sundá staré podkovy, vyčistí kopyta a obrousí vnější vrstvu kopytní stěny.

Pak se ujímám práce já a pokračuji v trimu. Odstraním odlupující se staré chodidlo a rohovinu střelky, ošetřím případnou hnilobu, zkrátím stěny a zvolím správnou velikost podkovy.

V přední stěně připravím prohlubeň pro klip podkovy. Klip stabilizuje podkovu na kopytě. Prohlubeň dosahuje až k bílé čáře, ale nejde hlouběji. Prohlubeň je ve úrovni kde se nachází vrstva chodidla, takže klip podkovy netlačí na vnitřní měkké struktury. Podkova musí být v zadní části širší než kopyto. Zadní část podkovy musí poskytovat prostor pro roztažení kopyta při došlapu. I v 6týdenním cyklu mají kopyta tendenci vytvářet sukně. Koriguji je rašplováním vnějších stěn a také zkosením po celém obvodu kopytní stěny kromě patek. To pomáhá udržovat status quo. Na druhou stranu odstraněním vnější stěny kopyta umožňuji uvolňování vlhkosti z kopytních stěn. Takže na konci podkování nanesu vosk na celé kopytní pouzdro.

Pokud se koňská chodidla začnou zplošťovat nebo jsou patky příliš těsné na nějakou dobu aplikuji chodidlovou výplň (polstr), abych poskytl oporu pro chodidlo a střelku. Jeden z koní nosí polstr už téměř 2 roky a chodidla opět získala konkávní tvar. Abych zabránil vzniku hniloby, nejprve nanesu na střelku dezinfekční prostředek a poté aplikuji polstr.

Vyzkoušeli jste v minulosti jiný druh péče o kopyta policejních koní ve srovnání s tím, co se používá dnes? Proč používáš současnou metodu – jaké jsou její výhody?
Ano, jak jsem již zmínil, snažil jsem se najít způsoby, jak minimalizovat vznik sukní. Je velmi důležité udržovat koně v 6týdenním cyklu, ne déle. Včasné překování je klíčové pro udržení kopyt ve fyziologickém stavu nebo jemu blízkému a pro zajištění správné funkce kopyt. Zpočátku jsem zkoušel kovové podkovy s hroty, později plastové (klouzalo to a koním, kteří odháněli mouchy, hrabali – podkovy dobře nedržely) a také lepené. Během testování jsem vždy získával zpětnou vazbu od jezdců. Mnoho firem mi také posílalo vzorky, takže jsem měl možnost vyzkoušet si nejnovější věci a materiály.



Pokud policejní jednotka předem ví, že policejní koně půjdou do specifické akce, kde hrozí riziko šlápnutí na ostré předměty, podkuji je specifickým způsobem. Mezi kopyto a podkovu vkládám kovové destičky, abych zcela ochránila chodidlo. Pokud kůň šlápne na něco velmi ostrého bez této specifické ochrany, může předmět proniknout hluboko a dosáhnout až na kopytní kost.
Jaká je chovatelská praxe a četnost výcviku, jakmile se kůň připojí ke službě?
Koně jsou chováni ve stájích. Přes den jsou společně ve výbězích, aby se socializovali. Ve výběhu je písek. Na místech, kam přicházejí pít nebo jíst, se země udržuje vlhká, aby se kopyta zvlhčila. Podnebí zde v Izraeli je velmi suché a kopyta jsou suchá a tvrdá. Gumová podkova je velmi tlustá, takže v kopytech je obvykle silná hliněná zátka, která pomáhá kopyto zvlhčovat po delší dobu.
Koně tráví 1–1,5 hodiny denně tréninkem a později, když jdou do skutečné práce, mohou strávit 7–8 hodin denně hlídkováním a tedy chůzí po tvrdém povrchu.
Na jakých površích je kůň ve stáji a při práci?
Ve stáji v Holandsku jsou ve výbězích většinou na pískovém povrchu. Zde v Izraeli mají ve stáji dřevěné piliny a ve výběhu písek. Trénují na písku v aréně a hodně pracují na asfaltu a betonu.

Pozoruješ nějaký negativní dopad podkování na koňská kopyta? Jak se mění tvar kopytního pouzdra během života koně v provozu?
Koně mají do určité míry kontrahované patky a horší se to s věkem. Gumová podkova je velmi silná, což způsobuje, že chodidlo a střelka jsou vysoko nad zemí. Kopyto nedostává dostatečnou oporu od povrchu. Čas od času aplikuji polstry s oporou pro chodidlo a střelku, aby se kopyto mohlo vrátit do fyziologičtějšího tvaru. Někdy se vyskytne hniloba. Je to hlavně proto, že gumová podkova je tak vysoká a hliněný zátkový materiál zůstává v kopytě většinu času. Pokud kůň stojí nějakou dobu v hnoji, pak je i hliněný zátkový materiál infikovaný hnojem. Pokud k tomu přidáte těsné patky, hniloba snadno najde živnou půdu. Pokud najdu hnilobu, vyříznu infikované části a aplikuji dezinfekční prostředek. Jezdec daného koně pokračuje v aplikaci dezinfekčního prostředku opakovaně, dokud hniloba nezmizí.

Mají policejní koně v průběhu času nějaké problémy s kopyty? Jaká jsou běžná zranění, pokud vůbec nějaká?
Buď je to štěstí, nebo moje péče o kopyta J, ale nemáme žádná zranění související s kopyty ani zranění nohou.
V jakém věku se kůň vyřazuje do důchodu?
Policejní koně odcházejí do důchodu v 15 letech. Existuje čekací listina. Jsou „adoptováni“ majitelem koně, který jim poskytne dobrý život, velmi často bez nutnosti dalšího ježdění. Někdy jsou používáni k rekreačnímu ježdění.
Moc ti děkuji za tento rozhovor a za to, že mi ukázal svou práci. Moc mě těšilo a doufám, že se znovu setkáme.




